V sobotu 19. května jsme vyrazili na výlet do Yorku, historického města, ležícího asi 120 km jižně od Newcastlu. Na tohle místo jsem se opravdu těšila, protože jsem dopředu zjistila, že je tam hodně k vidění a že by nemuselo být tak zahlcené turisty jako mnohem větší Edinburgh. 

Druhý den našeho pobytu v Edinburghu jsme se rozhodli nejdříve vydat do parku Holyrood a tam zdolat skalnaté kopce porostlé hlodáši, které se nad městem tyčí do výšky zhruba 250 metrů.

Na prodloužený víkend 5. - 7. května jsme si naplánovali výlet do hlavního města Skotska - Edinburghu. Slyšeli jsme zvěsti, že je tam neustále zamračeno a prší, ale nám vyšlo nezvykle teplé a slunečné počasí. Dokonce jsme si tam museli koupit klobouky na ochranu před sluncem, abychom se zase nepřipálili. 

Začátek cesty se nám příliš nevydařil. Nejdřív jsme zjistili, že metro jede nějak úplně nějak jinak, než psali v jízdním řádu a tak jsme pro jistotu zavolali taxíka, abychom stihli vlak. Ten jsme sice stihli, ale po chvíli jsme zjistili, že jsme nastoupili do špatného vlaku a jedeme opačným směrem. Vystoupili jsme v Durhamu, kde už jsme jednou na výletě byli a já měla chuť se na všechno vykašlat a vrátit se zpět domů. Naštěstí jel vlak opačným směrem za chvilku a v Newcastlu jsme pak nastoupili na správný vlak a konečně se rozjeli do Skotska. Cesta vlakem byla příjemná, protože jsme většinu cesty jeli podél pobřeží a mohli tak pozorovat mořské břehy zalité sluncem a sem tam nějaké pěkné přístavní městečko.

Duben se přehoupnul do května tak rychle, že jsem si při psaní téhle první věty musela znovu spočítat, jaký že měsíc teď vlastně máme. Vypadá to, že nestíhám vypisovat své drobné radosti častěji, než jednou za měsíc. Ale nevadí, lepší pozdě, než nikdy. Je to vlastně spíš takové shrnutí celého uplynulého měsíce.

Nejšťastnější jsem z tohohle překrásného vydání Čarodějova synovce, které je dokonce s barevnými ilustracemi od Pauline Baynes. Tomu říkám poklad!

Na začátku května jsme oslavili Velikonoce. Tady v Anglii neznají ani pomlázku, ani barvení vajíček, zato si kupují čokoládová vejce, která pak schovají a pořádají na ně hony (easter egg hunts). My jsme si tedy taky pár vajíček koupili a zkusili jsme si je doma poschovávat, abychom si nějak zpestřili studené a škaredé velikonoční počasí.

Když už jsme u jídla, konečně jsme taky nakoupili nějaké základní vybavení do kuchyně a mohla jsem začít vařit. Poprvé jsem zkusila sladké brambory - batáty, které byly moc dobré. Jen jsem zjistila, že je lepší je předem chvíli povařit ve vodě, protože v troubě mi nezměkly ani po hodině. 

Udělali jsme si i téměř kompletní anglickou snídani. Uhodnete, co tam ještě chybí? 

Co se týče výletování, nebyly jsme tenhle měsíc příliš aktivní, což zůsobilo hlavně nepříznivé počasí. Asi se budeme opravdu muset naučit vyrážet ven bez ohledu na počasí, vybaveni pláštěnkami a teplými svetry. (A nemusíte mi psát, že v ČR už je dávno léto, slyším to pořád...)

Byli jsme se podívat v krásném parku Jesmond Dene, který se podobá džungli a už jsem tu o něm psala dříve. 

A další výlet, na který vyšlo neobvykle teplé počasí, vedl na anglický venkov a mohli jste si o něm přečíst v přechozím článku. 

Rozhodně nejsem ten typ holky, která by měla ráda nákupy oblečení. Spíš naopak, procházení obchodních center, převlékání ve zkušebních kabinkách, strkání se s ostatními lidmi, to opravdu nesnáším. Ale moc oblečení jsem si sebou do Anglie nevzala a protože se teď mění roční období ze zimy do jara, potřebovala jsem si něco nového sehnat.

Na tuhle bundičku jsem se dívala dost dlouho, ale pořád jsem nevěděla, jestli se opravdu rozhoupat k nákupu. Nakonec jsem neodala a mám z ní opravdu radost! Ještě jsem ji na sobě neměla, protože tu bohužel stále máme hodně studené a větrné počasí, ale věřím, že ji dostatečně využiju i v létě a na podzim. A k tomu krásný šátek za 3 libry!

A samozřejmě mi dělá radost i jaro, které tu sice máme pořádně studené, ale i tak člověka potěší pohled na rozkvetlé záhony a stromy. Jen doufám, že už se tu brzy oteplí...Tenhle víkend má být kolem 18 stupňů, tak snad se trošku ohřeju!

Co udělalo radost v poslední době vám? Zaznamenáváte si své (ne)malé radosti?