pátek 22. června 2018

(Ne)malé radosti 7

22.6.18 7 Comments

I když červen ještě nekončí, přináším vám svoje radosti, které jsem posbírala v prvních třech týdnech tohoho měsíce. Začínám se zlepšovat! Snad se mi konečně podaří sepisovat radosti poctivě, pěkně každý den jednu, jak by to správně mělo být.

Knižní radosti
Myslela jsem si, že tenhle měsíc se budu držet zpátky a knih bude mnohem míň. Jenže...nějak se mi to zase vymklo z rukou. Nejdřív jsme měli v našem krámku výprodej, takže bylo dokonce 10 knih za libru! Ale to jsem se ještě krotila a nakonec si vybrala jen 2 knihy. 

První jsou klasické příběhy Medvídka Pú s krásnými ilustracemi.

pátek 15. června 2018

Procházky a Hexham

15.6.18 12 Comments
Během posledních dvou víkendů jsme se nevydali na žádný větší výlet, ale i tak mám pár fotek a zážitků, o které se chci s vámi podělit.

První červnový víkend byl upršený, takže se nám nikam nechtělo. V sobotu večer jsem ale dostala náladu na procházku, tak jsem vzala deštník a vyšli jsme do ulic. Byl to dobrý nápad, protože venku byl krásný klid a ticho, nikde nikdo, jen my a dešťové kapky, které tiše dopadaly na barevné květy. Podařilo se nám objevit kouzelná zákoutí, která člověk často ve všedních dnech mine bez povšimnutí.

 Pohádková brána do parku.

čtvrtek 7. června 2018

(Ne)malé radosti 6

7.6.18 14 Comments
Přináším (ne)malé radosti za měsíc květen. Vím, že je to zase pozdě, ale asi lepší, než nikdy. O výletech jste si toho přečetli už dost, ale kromě nich jsem zažila i jiné maličkosti, které mi udělaly radost a o kterých bych vám ráda vyprávěla. 

Krásná zahrada schovaná za kostelem, kterou jsme náhodou objevili jednoho jarního večera.

sobota 2. června 2018

Hadriánův val

2.6.18 14 Comments
Dnes bych vám ráda vyprávěla o našem výletě k Hadriánovu valu, kam jsme se vydali v pondělí 28. května.
ENG: Today, I would like to tell you about our trip to the Hadrian's wall which took place on 28th of May.

čtvrtek 24. května 2018

Den v Yorku

24.5.18 12 Comments


V sobotu 19. května jsme vyrazili na výlet do Yorku, historického města, ležícího asi 120 km jižně od Newcastlu. Na tohle místo jsem se opravdu těšila, protože jsem dopředu zjistila, že je tam hodně k vidění a že by nemuselo být tak zahlcené turisty jako mnohem větší Edinburgh. 

pondělí 21. května 2018

Výlet do Alnmouthu

21.5.18 6 Comments
Opět jsem trochu pozadu, přináším vám zážitky z minulého víkendu. V sobotu 12.5. jsme vyrazili vlakem směrem na Edinburgh, ale vystoupili jsme v přímořském městečku Alnmouth, které leží v oblasti Northumberland Coast AONB (Area of Outstanding Natural Beauty).

neděle 13. května 2018

Edinburgh II.

13.5.18 17 Comments
Druhý den našeho pobytu v Edinburghu jsme se rozhodli nejdříve vydat do parku Holyrood a tam zdolat skalnaté kopce porostlé hlodáši, které se nad městem tyčí do výšky zhruba 250 metrů.

středa 9. května 2018

Edinburgh

9.5.18 4 Comments
Na prodloužený víkend 5. - 7. května jsme si naplánovali výlet do hlavního města Skotska - Edinburghu. Slyšeli jsme zvěsti, že je tam neustále zamračeno a prší, ale nám vyšlo nezvykle teplé a slunečné počasí. Dokonce jsme si tam museli koupit klobouky na ochranu před sluncem, abychom se zase nepřipálili. 

Začátek cesty se nám příliš nevydařil. Nejdřív jsme zjistili, že metro jede nějak úplně nějak jinak, než psali v jízdním řádu a tak jsme pro jistotu zavolali taxíka, abychom stihli vlak. Ten jsme sice stihli, ale po chvíli jsme zjistili, že jsme nastoupili do špatného vlaku a jedeme opačným směrem. Vystoupili jsme v Durhamu, kde už jsme jednou na výletě byli a já měla chuť se na všechno vykašlat a vrátit se zpět domů. Naštěstí jel vlak opačným směrem za chvilku a v Newcastlu jsme pak nastoupili na správný vlak a konečně se rozjeli do Skotska. Cesta vlakem byla příjemná, protože jsme většinu cesty jeli podél pobřeží a mohli tak pozorovat mořské břehy zalité sluncem a sem tam nějaké pěkné přístavní městečko.

čtvrtek 3. května 2018

(Ne)malé radosti 5

3.5.18 13 Comments
Duben se přehoupnul do května tak rychle, že jsem si při psaní téhle první věty musela znovu spočítat, jaký že měsíc teď vlastně máme. Vypadá to, že nestíhám vypisovat své drobné radosti častěji, než jednou za měsíc. Ale nevadí, lepší pozdě, než nikdy. Je to vlastně spíš takové shrnutí celého uplynulého měsíce.

Nebyla bych to já, kdybych na první místě nezmínila knížky! Tyhle všechny jsem si pořídila za dobu svého působení v charity shopu. Je opravdu těžké se udržet, když většinu knih prodávají za 50 pencí (to je v přepočtu něco kolem 15 Kč). I mezi dětskými knihami se dají najít poklady!

Nejšťastnější jsem z tohohle překrásného vydání Čarodějova synovce, které je dokonce s barevnými ilustracemi od Pauline Baynes. Tomu říkám poklad!
Na začátku května jsme oslavili Velikonoce. Tady v Anglii neznají ani pomlázku, ani barvení vajíček, zato si kupují čokoládová vejce, která pak schovají a pořádají na ně hony (easter egg hunts). My jsme si tedy taky pár vajíček koupili a zkusili jsme si je doma poschovávat, abychom si nějak zpestřili studené a škaredé velikonoční počasí.
Když už jsme u jídla, konečně jsme taky nakoupili nějaké základní vybavení do kuchyně a mohla jsem začít vařit. Poprvé jsem zkusila sladké brambory - batáty, které byly moc dobré. Jen jsem zjistila, že je lepší je předem chvíli povařit ve vodě, protože v troubě mi nezměkly ani po hodině. 
Udělali jsme si i téměř kompletní anglickou snídani. Uhodnete, co tam ještě chybí? 
Co se týče výletování, nebyly jsme tenhle měsíc příliš aktivní, což zůsobilo hlavně nepříznivé počasí. Asi se budeme opravdu muset naučit vyrážet ven bez ohledu na počasí, vybaveni pláštěnkami a teplými svetry. (A nemusíte mi psát, že v ČR už je dávno léto, slyším to pořád...)
Byli jsme se podívat v krásném parku Jesmond Dene, který se podobá džungli a už jsem tu o něm psala dříve. 
A další výlet, na který vyšlo neobvykle teplé počasí, vedl na anglický venkov a mohli jste si o něm přečíst v přechozím článku. 

Rozhodně nejsem ten typ holky, která by měla ráda nákupy oblečení. Spíš naopak, procházení obchodních center, převlékání ve zkušebních kabinkách, strkání se s ostatními lidmi, to opravdu nesnáším. Ale moc oblečení jsem si sebou do Anglie nevzala a protože se teď mění roční období ze zimy do jara, potřebovala jsem si něco nového sehnat.

Dokázali byste odolat takovému pyžámku?
Na tuhle bundičku jsem se dívala dost dlouho, ale pořád jsem nevěděla, jestli se opravdu rozhoupat k nákupu. Nakonec jsem neodala a mám z ní opravdu radost! Ještě jsem ji na sobě neměla, protože tu bohužel stále máme hodně studené a větrné počasí, ale věřím, že ji dostatečně využiju i v létě a na podzim. A k tomu krásný šátek za 3 libry!


A samozřejmě mi dělá radost i jaro, které tu sice máme pořádně studené, ale i tak člověka potěší pohled na rozkvetlé záhony a stromy. Jen doufám, že už se tu brzy oteplí...Tenhle víkend má být kolem 18 stupňů, tak snad se trošku ohřeju!

Co udělalo radost v poslední době vám? Zaznamenáváte si své (ne)malé radosti?


úterý 24. dubna 2018

Výlet na anglický venkov - Allen Banks

24.4.18 5 Comments
 
Poslední dny bylo nádherné počasí, do Anglie konečně zavítalo jaro! Museli jsme toho patřičně využít a tak jsme se v sobotu vydali na výlet, tentokrát už ne k moři, ale na venkov. Vlakem jsme se ráno vypravili do městečka Bardon Mill, odkud to bylo asi 2 km do zalesněného údolí Allen Banks, které bylo naším cílem. 

sobota 7. dubna 2018

Květy, plachetnice a džungle

7.4.18 8 Comments
Dnešní sobota je zamračená a upršená. Donesly se ke mně zvěsti, že v ČR je kolem dvaceti stupňů a svítí sluníčko, ale o tom si tady na severu Anglie můžeme nechat jen zdát. Mám tu ještě nějaké fotky z předešlého víkendu a velikonočního volna, o které bych se s vámi ráda podělila. 

pátek 30. března 2018

Výlet podél pobřeží

30.3.18 10 Comments
Minulý víkend se povedlo nezvykle krásné počasí a tak jsme se rozhodli vyrazit opět k moři a prokoumat poslední kus pobřeží, který jsme ještě neviděli - mezi Sunderlandem a South Shields. Slunce krásně hřálo, moře bylo temně modré, na obloze jen pár mráčků, až jsme se trošku připálili a mého milého večer rozbolela hlava. Ale rozhodně to za to stálo! Tenhle kus pobřeží byl zatím to nejkrásnější, co jsme tu viděli.

Když jsme ráno přišli k moři, bylo ještě trochu zamračeno a nad mořem se válely mraky, postupně se ale vyjasňovalo.
Šli jsme kolem krásné oblázkové pláže.
Brzy se nám otevřel výhled na maják a zajímavé skály na pobřeží pod ním.

Když jsme došli blíž k majáku, zjistili jsme, že se dá sejít dolů na malou pláž skrytou mezi útesy. Byla tu velká jeskyně a krásný výhled na skály.
Na klidném moři se zrovna plavila plachetnice.
Když jsme šli dál, potkali jsme hlavu kamenného obra. 
Pokračovali jsme podél pobřeží, až jsme uviděli krásnou pláž Marsden Beach, prostírající se hluboko pod námi. Kolem skal tam kroužila spousta racků, kteří dělali pořádný rámus. 
Sestoupili jsme na pláž, abychom si zblízka prohlédli zajímavé skalní útvary. Tahle skála byla největší a protože byl odliv, mohli jsme si prolézt jeskyně.
Na pláži bylo tak krásně, že bych si hned zaplavala v moři, ale voda byla stále pořádně ledová.
Další pěkná jeskyně na druhé straně pláže.
Dál jsme pak pokračovali směrem k South Shields, kde jsme už byli. Ale takhle zavátou silnici jsme ještě neviděli, asi to byl výsledek nedávného větrného počasí. 

Snad vás článek trochu zahřál v tomhle studeném počasí, které se opět jaru moc nepodobá. Doufejme, že zima už brzy konečně odejde a bude zas tak slunečno, jako na těhle fotkách.
Přeju krásné Velikonoce!


úterý 27. března 2018

(Ne)malé radosti 4

27.3.18 5 Comments
Od té doby, co jsem zveřejnila poslední (ne)malé radosti, uplynulo už dost času. Během února i března bylo dost dní, kdy mi bylo smutno, stýskalo se mi po domově, neměla jsem na nic chuť a tak jsem trochu zanedbávala i blog. Jak jsem ale psala v minulém článku, situace už se zlepšila, začala jsem pracovat jako dobrovolník v obchodě s dětským zbožím, což mě moc baví, a také jsem začala učit angličtinu po Skypu.

Ještě v  únoru jsme se byli podívat s kamarádkou Markétou a jejím manželem na průvod pořádaný na oslavu začátku čínského nového roku. Přes davy lidí nebylo moc vidět, ale alespoň jedna fotka se vydařila.
V půlce února jsme se přestěhovali do nového bytu. V realitce jsme dostali malou dárkovou taštičku, ve které bylo pár drobností. Ty cedulky byly opravdu vtipné :)
 V novém bytě byla a stále je dost zima, proto jsem si potřebovala pořídit teploučké bačkůrky. Když jsme potkala tyhle s liškou, hned jsem se do nich zamilovala. Na fotce jsou ještě v kombinaci s ježčími ponožkami. Může to být ještě roztomilejší?

Jednou velkou radostí byl určitě pravý britský čaj o páté (Afternoon Tea), na který mě pozvaly kamarádky Markéta a Šárka. Jely jsme na statek kousek za město, kde jsme si dopřály tyhle dobrůtky. Bylo toho tolik, že jsem ještě přivezla domů muži výslužku.

Pořídila jsem si taky nový hrníček, který plně nahradil můj milovaný hrnek se sovičkou, který jsem nechala v Pardubicích.
Ale skutečné kouzlo hrníčku se ukázalo až jedno ráno, kdy na něj začalo oknem svítit slunce. Uááá, jednorožčí magie!
A samozřejmě velkou radostí je pomalu přicházející jaro a rašící kytičky! Budu se snažit brzy přidat fotky z uplynulého víkendu, který byl krásný a slunečný.

Co dělalo radost vám v únoru a březnu? Jaký je váš oblíbený hrníček? A jaké bačkory?






čtvrtek 22. března 2018

Whitley Bay

22.3.18 4 Comments
V neděli 11.3. jsme opět vyrazili k pobřeží, tentokrát do Whitley Bay. Chtěla jsem tenhle článek dodělat už dlouhou dobu, ale nějak jsme se k tomu nedokázala dokopat. Počasí bylo poslední dobou hodně proměnlivé, dokonce nám tu znovu ležel sníh, ale teď už se pomalu otepluje a vypadá to, že jaro by snad mohlo konečně dorazit. Neděle, o které budu psát, byla docela teplá, ale počasí bylo opravdu zvláštní.
Bylo sice docela teplo, ale když jsme dorazili k pobřeží, čekalo nás překvapení. Nad mořem se válely mraky, takže vlny na obzoru splývaly s bílou nicotou a i na břehu bylo zataženo a mlhavo. I když na promenádě u moře se procházela spousta lidí, vládla tu zvláštní přízračná atmosféra.
Po pobřeží jsme došli k majáku St. Mary's Lighthouse. Při silném přílivu je cesta k němu zaplavená, ale dnes naštěstí nebyla. 
Rozbouřené moře u majáku
Kolem majáku jsou cedule, které prosí návštěvníky, aby nerušili tuleně. U majáku je malá pozorovatelna, kde si můžete půjčit dalekohled a pokoušet se nějakého tuleně zahlédnout. Nejdřív jsem si myslela, že to nemá cenu, protože jsou všude jen kameny. Ale můj milý si všimnul nějakého pohybu a opravdu jsme zahlédli dva tuleně! Bylo to hodně zdálky, takže fotka je rozmazaná, ale je to důkaz! :D
Kromě tuleňů jsme objevili i první známky jara.
Pohled od majáku na zamlžené pobřeží.






















A pohled zpět k majáku


Zpět jsme se vydali stejnou cestou podél pobřeží, ale zpestřili jsme si ji zkratkou přes pláž, na které byly kameny všech barev a tvarů.

To už by bylo o výletu všechno, ale ještě bych vám ráda napsala něco málo o své současné situaci.

Začala jsem chodit jako dobrovolník do obchodu s dětským zbožím, který spadá pod charitu St. Oswald's Hospice. Byla jsem tam zatím dvakrát a bylo to fajn, všichni jsou tam moc milí, práce mě baví, procvičuju angličtinu a hlavně získám zkušenost a doporučení, což mi pomůže najít placenou práci. Také jsem začala učit anglický jazyk po Skypu, zatím to bylo v pohodě a baví mě to. Mám radost, protože ty dny, kdy jsem jen seděla sama doma a pozorovala hnusné počasí za oknem, mě opravdu ubíjely.

Mějte se krásně a užívejte začínající jaro!