neděle 31. prosince 2017

Ohlédnutí za rokem 2017

31.12.17 7 Comments
Tenhle rok byl rozhodně zajímavý a stala se v něm spousta nových věcí. Když se ohlížím zpátky, musím uznat, že to byl dobrý a úspěšný rok a já jsem za něj vděčná. I když jsem často prožívala temné chvíle, kdy jsem pochybovala a cítila strach a smutek, zároveň jsem prožila i mnoho radostných chvil, hodně se naučila a získala spoustu nových zkušeností. V tomto článku bych chtěla shrnout nejdůležitější věci, které se staly během roku 2017.


 Práce

Nejzásadnější věcí tento rok bylo to, že jsem si založila živnost a začala jsem pracovat jako lektorka anglického jazyka. Zezačátku jsem byla plná pochybností a nevěděla jsem, jestli to půjde, jestli si něco vydělám, bála jsem se...Ale ukázalo se, že strach byl zbytečný a postupně jsem získala hodně žáků i dobré pracovní vztahy s jazykovými agenturami a přesvědčila se o tom, že to opravdu jde, když se chce. Učit angličtinu byl vždy můj sen a tak jsem šťastná, že se mi ho podařilo naplnit. Během roku byly chvíle, kdy jsem se cítila demotivovaná a říkala jsem si, jestli to má vůbec cenu. Stejně tak ale byly chvíle, kdy jsem měla radost z pokroků studentů nebo jsem byla dokonce dojatá z jejich chvály. Opravdu hodně jsem se toho naučila - nejlepší způsob, jak se učit a získávat zkušenosti je praxe.

Další věcí, která souvisí s angličtinou, je CAE certifikát (Certificate in Advenced English), který jsme si udělala letos v červnu. Už dlouho jsem o něm uvažovala a tak jsem moc ráda, že jsem se k tomu konečně dokopala a nakonec to nebylo tak těžké, jak jsem se obávala.

Zážitky 

V létě jsme s mým milým strávili dovolenou v Českém ráji, kde bylo opravdu nádherně a já znovu navštívila místa, která jsem si pamatovala z dětství. Navštívili jsme Trosky, hrad Kost, Hrubou skálu, Prachovské skály a další místa. Určitě bych se tam někdy ráda vrátila.


Na jaře jsme s přáteli oslavili Beltaine v Orlických horách a na stejném místo jsme zamířili i na podzim na Samhain. V rámci Samhainu jsem se podívala do českého Hobitína, což byl skvělý zážitek a v minulém článku jsme vám dávala i odkaz na reportáž, která o tom vznikla. 

V létě a na podzim jsme navštívili Laisi Finwen v jejím domě Vlaštovka a vždy to bylo jako dorazit do Roklinky mezi spřízněné elfské duše.

 Knižní radosti

Nepřečetla jsem sice za tenhle rok příliš knih, ale každá, po které jsem sáhla, byla opravdu skvělá. Ráda bych zmínila spisovatelku Betty McDonaldovou, kterou jsem objevila tento rok a moc se mi její knížky zalíbily. 

Začala jsem také víc poslouchat audioknihy, hlavně díky stránkám Království mluveného slova. Poslechla jsem si Buch a Pátého elefanta od Terryho Pratchetta a teď mám rozposlouchanou ještě Maškarádu. Knihy od Pratchetta nikdy nezklamou a tyhle byly naprosto geniální!
Určitě jsem se někdy zmiňovala o Alison Weirové,  která píše úžasné historické romány. Tento rok jsem od ní přečetla Kateřinu Aragonskou a na stole už mi leží její nejnovější román - Anna Boleynová-králova posedlost.
Nechci se tu zdlouhavě rozepisovat o tom, co dalšího jsem četla, a tak už jen rychle zmíním, co mě za tento rok opravdu zaujalo a co bych vám doporučila:
Dívky z Montmartru - Cathy Marie Buchanan, Den Trifidů - J. Wyndham, Čokoláda - J. Harris, Poslední království - B. Cornwell.

A co si přát do nového roku?
Nikdy jsem nebyla zastánce nějakých velkých a zásadních předsevzetí, ale přesto bych si něco přála. Třeba abych se dopředu tolik nebála nových věcí a abych si víc věřila. A abych se uměla stále radovat z maličkostí. Třeba jako dnes odpoledne, kdy jsme si s manželem vyšli na procházku a mohli jsme pozorovat krásný západ slunce.




Jaký byl váš rok? Co vám během něj dělalo radost? 
Přeju vám jen to nejlepší do nového roku! 
Silwiniel

sobota 30. prosince 2017

Co jsem našla pod stromkem

30.12.17 8 Comments
Letošní Vánoce byly pohodové a strávené v rodinném kruhu. Co víc si přát?
Protože se budeme s manželem stěhovat na 2 roky do Anglie (teď už vám to můžu prozradit), nechtěli jsme si dávat hodně dárků. Rozhodli jsme se ale pořídit si něco, z čeho mám opravdu velkou radost a už dlouho jsem si to přála - digitální zrcadlovku!

S nostalgií jsem si zavzpomínala na to, jak jsem dostala svůj první kompaktní fotoaparát - bylo to v lednu roku 2011. Jak vypadaly moje úplně první fotky se můžete podívat v článku na mém starém blogu. Dovolím si skromě tvrdit, že jsem se od té doby něco naučila a trochu se ve fotografování zlepšila, nicméně s kompaktem je člověk stále omezený a nějaké možnosti prostě chybí.

To je on, kanón! 

pátek 22. prosince 2017

(Ne)malé radosti 1

22.12.17 4 Comments
Na starém blogu jsme si zapisovala (ne)malé radosti a zjistila jsem, že je to moc dobrý způsob, jak si ty radostné maličkosti mnohem víc uvědomovat a užívat si je. Proto bych v tom ráda pokračovala dál.

V neděli jsem se pustila do nepečených kuliček z datlí, ovesných vloček, brusinek a kokosu. Zjistila jsem, že můj mixér se na tohle zrovna nehodí, ale nakonec se mi přece jen podařilo vytvořit nějaké kuličky. Teď odpočívají v ledničce, ale zdá se, že jsou poživatelné.


sobota 16. prosince 2017

Předvánoční radosti

16.12.17 4 Comments
 Tenhle rok se těším na Vánoce nějak víc, než dřív a příjemná sváteční nálada se mě drží už od začátku adventu. Když si ostatní stěžují na shon a davy lidí v obchodech, jen se usmívám a myslím si své. Proč se zbytečně rozčilovat? Raději si zkuste také navodit pohodovou atmosféru. Jak to dělám já? Doma si pouštím koledy, ať už ty klasické české nebo britské (doporučuju třeba vánoční koncert Stinga), večer zapaluju svíčky na adventním věnci a nezapomínám si dělat drobné radosti. Pár drobností, které mi udělaly poslední dobou radost, bych vám tu chtěla ukázat.

Moje milá tchýně peče každý rok perníčky a my je s manželem vždy jezdíme zdobit. Během zdobení jsem byla trochu mrzutá z toho, že mi to nikdy nejde tak krásně, jako mému milému, poleva se mi rozmazává a nejsem schopná nakreslit to, co jsem si představovala. Ale když jsem jsme měli už všechny perníčky takhle krásně pohromadě a linula se z nich úžasná sladká vůně, hned mě mrzutost zase přešla!


Vítejte!

16.12.17 3 Comments
Vítejte na mém novém blogu!
7 let jsem vedla blog na adrese malacandra.blog.cz, ale teď jsem se z mnoha důvodů rozhodla, že změním působiště a přesunu se sem. Doufám, že se tu budu potkávat se všemi starými blogovými přáteli a třeba potkám i nějaké nové.

A o čem se chystám psát? Chci si zaznamenávat své drobné radosti, abych na ně nezapomínala a mohla se k nim vracet. Chtěla bych se zlepšovat ve focení. Chtěla bych s vámi sdílet svoje knižní a filmové zážitky. A protože se brzy chystám vyrazit na cestu daleko mimo domov, ráda bych vás vzala sebou a sdílela s vámi svoje radosti i strasti.

Doufám, že to tu bude mě i vás bavit ještě hodně dlouho! :)
Silwiniel