Nebojte se, pořád jsem tady! A pořád fotím. I když jsem bohužel v únoru pár dní vynechala. Je to tak, jak jsem říkala, vždy vydržím něco pečlivě plnit tak měsíc a půl a potom to začínám flákat... Nebylo to však tím, že by mě projekt přestal bavit! Poslední dobou jsem se hodně soustředila na práci a sebevzdělávání. Přesto bych nechtěla zapomínat ani na malé radosti. A protože je už téměř konec února, přináším vám fotky, které se mi podařilo za tenhle měsíc nashromáždit.
1.2.
Byl krásný slunečný den, tak jsem se vydala s Frodem k řece. Našla jsem tam tuhle namrzlou trávu.
2.2.
Vysušené šípky, které přetrvaly na keři od podzimu.
3.2.
Frodo se nerad myje.
4.2.
5.2.
Východ slunce nad Kauflandem.
6.2.
Dneska bylo opravdu hnusně, sněžilo a pršelo zároveň.
7.2.
12.2.
15.2.
A proč jsem nefotila poctivě každý den? Jak jsem psala, začala jsem se teď hodně soustředit na svou práci. Pracuju jako lektorka anglického jazyka už několik let,
ale poslední dobou jsem stagnovala, cítila jsem,
že to není ono, jen jsem nevěděla, jak z toho ven a kterým směrem se
dát. Když se mi všechna výuka převedla do online prostředí, dostala jsem
větší odvahu k tomu, abych šla za myšlenkou, se kterou si hraju již
delší dobu - že bych opravdu učila naplno jen online sama za sebe a
opustila jazykové školy. S tím ale souvisí spousta věcí - trochu víc se
začít zajímat o to, jak podnikat, získat větší finanční gramotnost a v
neposlední řadě na sobě hodně pracovat a vzdělávat se. Mám z toho ale dobrý pocit, moc mě to baví a věřím, že to postupně půjde!
Situace je teď pořád složitější a když se dívám na to, co se děje ve světě, připadá mi, že jsme v hodně špatném postapokalyptickém románu, který se zhoršuje s každou kapitolou. O to víc je teď potřeba zabývat se radostnými okamžiky, i kdyby byly úplně obyčejné a nepatrné.
Doufám, že se držíte a zvládáte to. Přeju vám všem hodně síly a co nejvíc drobných radostí!
