Skotsko I.

napsala - 10.8.19

Byli jsme zpátky doma asi čtyři měsíce, když se můj milý musel vypravit na poslední pracovní cestu do Británie, aby tam ukončil své zaměstnání a zaučil nové kolegy. Rozhodli jsme se, že se při té příležitosti vydáme na pět dní do Skotska, abychom prozkoumali nová místa, kde jsme ještě nebyli.

Z Prahy jsme letěli do Glasgow, kde jsme si půjčili auto a dojeli do městečka Callander, které leží v národním parku Loch Lomond and Trossachs. Hned první večer nás přivítalo pravé skotské deštivé počasí. 

Večerní procházka.

Druhý den ráno vyhlíželo počasí o něco lépe. Vypravili jsme se na procházku do kopců nad vesnici, místo se nazývá Callander Crags a nacházejí se zde vodopády Bracklinn Falls. Cesta vedla do kopce lesem, který byl svěží a mokrý po dešti. Netrvalo dlouho a otevřel se nám pohled na bouřlivou řeku, která se s hukotem vrhala z vysoké skály. Barvou řeka připomínala napěněné pivo. Prý je to proto, že vytéká z rašelinišť.


Kameny v korytu řeky, které tam nejspíš poházel nějaký obr. 

 Most nad řekou byl opravdu nevšedního vzhledu.

Pohled z mostu. 

Pohled na zelená políčka cestou zpět. 

V poledne jsme se vypravili do blízké vesnici Lochearnhead, kde se konaly Skotské hry a shromáždění klanů. Byli jsme zvědaví, jak takové hry vypadají přímo ve své domovině, protože ke konci srpna se chystáme na Skotské hry na hradě Sychrov, kde můj milý už předtím několikrát byl. 


Samozřejmě nemohli chybět dudáci - zvuk dud nás provázel celým dnem.

 Nedílnou součástí byly také tradiční skotské tance.

Kromě běžných soutěží, jako byl hod koulí, kladivem nebo běžecké závody, tu byla taky jedna zajímavost - hod balíkem sena vidlemi přes laťku, která se postupně zvyšovala (Tossing the Sheaf). Pro představu  - balík sena váží 9 kg a světový rekord je přes 12 metrů. 


Další nezvyklou soutěží je hod kládou (Caber Toss). Kláda - nebo spíš kmen stromu - je většinou dlouhý 6 metrů a váží kolem 68 kg. Soutěžící mají za úkol kládu zvednout a poté hodit tak, aby se převážila a dopadla co nejvíce rovně.


Jediná věc, která mi na Skotských hrách chyběla, byla hudba. Bylo tu sice hodně dudáků, ale žádná folková kapela. Bylo to tady zaměřené především na sport, zatímco Skotské hry v českém podání jsou mnohem víc zaměřené na hudbu.


Cestou zpět jsme se ještě na chvíli zastavili u krásného jezera Loch Lubnaig. 

Pro dnešek to bude vše. V příštím článku se můžete těšit na vyprávění z výletu na Ben Gulipen, o procházkách kolem jezera Loch Lomond a také o divokém haggisu.


Mohlo by se vám líbit

5 komentářů

  1. To je super, že jste si půjčili auto a projeli spoustu krásných míst. Skotsko je taková snová krajina, řekla bych, takové to místo, které má snad každý na svém travel listu. Fotky jsou nádherné a takové naplňující. ^^ Těším se na další, ty od jezera Loch Lomond mě hodně zajímají! :)

    OdpovědětVymazat
  2. V parku Trossachs jsem byla letos na jaře, nádherný kousek země, že? Ty skotské hry jsou zajímavé. Sice vím, že probíhají, ale o konkrétních aktivitách jsem toho moc nevěděla. Budeme se muset jet někdy podívat aspoň na Sychrov, když přímo ve Skotsku je asi nezažiji... Těším se na další skotské články, Silwiniel!

    OdpovědětVymazat
  3. Skotské hry bych chtěla jednou vidět, musí to být zajímavá podívaná na všechny ty sportovní disciplíny... Že bych si letos zajela na Sychrov? :D Už se těším na další článek, fotky z té upršené krajiny mě příjemně ochladily v tomhle vedru, co teď je :D

    OdpovědětVymazat
  4. Nepřestávám být fascinována obrázky tamní přirody. Kdyby tam o něco méně pršelo tak jsem v opravdu velkém pokušení se tam vypravit, takhle zůstanu spíš u těch fotografií ;)
    Skotské hry - a především jejich "sportovní" disciplíny jsou opravdu zajímavé. To jsem ani nevěděla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Déšť nevadí, vždycky si můžeš vzít pláštěnku! :D Skotsko za to opravdu stojí.

      Vymazat