Silwiniel

I když jsem zase (ne)malé radosti přerušila, chtěla bych si tu odložit alespoň pár radostí a fotek, které jsem zažila během letošních Vánoc. Byly to trochu jiné Vánoce, než předchozí roky, ale i tak si myslím, že se povedly a že jsme si je užili. 

Štědrý den jsme tentokrát trávili doma jen ve třech, k rodičům na návštěvu jsme šli až další dny. Příprava štědrovečerní večeře tak byla jen v mých rukách. Bylo to sice podobné, už když jsme trávili Vánoce v Anglii, ale takhle sami doma jsme byli vlastně poprvé. Naštěstí se večeře povedla, když opomineme takové drobnosti, jako shánění vánočního ubrusu na poslední chvíli a zjištění, že i po vyprání a vyžehlení vypadá ubrus úplně příšerně :D. Měli jsme ale v zásobě ještě hezké vánoční prostírání s červenkami, takže to dopadlo dobře.

Takhle vypadal náš štědrovečerní stůl.

Na první svátek vánoční jsme navštívili moje rodiče, tam jsme byli raději jen krátce, abychom je neohrozili. Další den jsme pak vyrazili do Bukoviny, kde jsme strávili příjemný den a užívali si tu pravou vánoční pohodu. K obědu jsme měli tuňáka, kterého jsem předtím neznala jinak než v konzervě - ale tenhle čerstvý byl výborný. Frodo byl ze všech vůní a dojmů pěkně zdivočelý, lítal po zahradě jako tornádo a za celý den téměř nespal (což si pak vynahradil další den).

Stromeček v Bukovině

 
Frodo dostal pár dárků od nás i od ostatních členů rodiny. Vybrali jsme mu dárky, o kterých jsme doufali, že ho na nějakou dobu zabaví. Dostal tedy hlavolam a čuchací kobereček. Oboje se mu líbí, hlavolam ho ale zabavil na delší chvíli jen poprvé, teď už si z něj vysype všechny dobroty tak během minuty a pak už jen kňučí, že chce další. Kobereček je o něco lepší, ale taky zvládá najít všechny dobrůtky neuvěřitelně rychle. 

Hlavolam ve tvaru šneka.
Čuchací kobereček
Pískací gumový zajíc

A tady jsou dárky, které jsme dostali my. 

Můj milý muž mě překvapil a potěšil, když mi daroval audio knihu od mé oblíbené Youtuberky z kanálu Fairyland Cottage. Fyzická podoba knihy byla pouze v PDF verzi a tak mi ji můj milý nechal vytisknout a svázat, abych ji měla i v tištěné podobě. Kniha se jmenuje My journey to simple sustainable living (Moje cesta k jednoduchému udržitelnému životnímu stylu). To je téma, která mě opravdu zajímá, protože se sama už delší čas smažím žít tak, abych byla šetrná k přírodě a neprodukovala víc odpadu, než je třeba. Navíc má autorka Niamh moc příjemný, uklidňující hlas, takže poslouchání audio knihy je skvělý relax.
V podobném duchu je další dárek, který jsem dostala od manželovy maminky. Je to kniha Děláme si to doma sami, která přináší spoustu nápadů a tipů na výrobu domácích čistících prostředků, kosmetiky a podobně.
Další tři knihy jsou dárky pro mého muže, ale já si je určitě přečtu taky. The Pagan Lord (Pohanský pán) je další díl ze série o Uhtredovi z Bebbanburgu, Meč osudu je druhý díl ze série Zaklínač a poslední kniha je Jak přejít řeku od Václava Cílka. 
Od manžela jsem dostala ještě vlastnoručně vyrobené dopisní papíry. Vyrobil je v různých velikostech a verzích, na okrajích jsou krásné rostlinné motivy a zvířátka, která nakreslil. Už se moc těším, až je využiju při psaní dopisu!
Od mé nejlepší kamarádky Markéty jsem dostala balíček, ve kterém bylo krásné plyšové selátko, zápisník Hra o trůny, kostky na Dračí doupě, krásný přívešek a ještě forma na dort, na které jsou draci, ale tu jsem na fotku zapomněla dát. 
Ještě na fotce také chybí kniha The Lay of Aotrou and Itroun od Tolkiena, kterou jsem dala manželovi a několik britských marmelád, které jsem pro něj sehnala. 
 
Detail dopisního papíru

Ještě přidávám pár fotek, které jsem pořídila na procházkách po Vánocích. Poslední dny bylo krásné jasné počasí, svítilo slunce, i když bylo většnou dost mrazivo. Sice jsme nevyjeli nikam na výlet, ale i toulání po okolí může být fajn!

Děkuju všem, kteří stále čtou moje řádky. Bez vás a vašich komentářů by to nebylo ono! :)
Do nového roku vám přeju především hodně zdraví a spokojenosti! Ať vás každý den potká něco, z čeho se budete moct radovat! Ať je nový rok lepší, než byl ten předchozí!


Sdílet
Tweet
Pin
Sdílet
7 komentářů

I když se vůbec nemůžu měřit s lidmi, kteří jsou schopní přečíst klidně přes sto knih za rok, mám čtení moc ráda a chtěla bych vám napsat o knihách, které jsem stihla přečíst v tomhle roce. Nakonec jich bylo 10, ale i když jich bylo takhle málo, některé rozhodně stojí za zmínku.

Tady je koláž knih z Goodreads

 

Rok jsem zahájila velmi zdařile knihou Dobrá znamení od Terryho Pratchetta a Neila Gaimana. Následovala další výborná kniha - Ready Player One. Poté jsem se pustila do dalšího románu o ženě Jindřicha VIII.  - Anna Klevská, královna s tajemnstvím. Další knihou byl opět historický román - Kenilworth od Waltera Scotta. O všech těchto knihách se tu nebudu víc rozepisovat, protože jsem o  nich psala už v tomhle článku. 

 https://www.knihydobrovsky.cz/thumbs/book-detail/mod_eshop/produkty/v/vitezny-rytir-9788073031671.jpg

Knihu Vítězný rytíř jsem dostala od mamky, která na ni narazila kdesi ve vyřazených knihách v knihovně.  Obálka mě dost vyděsila, ale anotace nezněla úplně špatně. Slibovala román ze Skotska za dob Jakobitského povstání, což znělo lákavě. První třetina knihy byla opravdu dobrá -  pěkně vykreslila tehdejší dobu, seznámila nás s událostmi, které se zrovna děly a s hlavními postavami. Problém ale přišel v okamžiku, kdy příběh sklouzl k romantice. Bylo to to nejhorší možné klišé, které si jen lze představit -  nádherná žena a krásný rytíř, kteří se neustále hádali, nemohli se vystát a přesto se neskutečně silně přitahovali. Přiznám se, že u milostných scén jsem se opravdu bavila a nahlas se smála. Bylo mi líto, že se nakonec z knihy vyklubala ta nejobyčejnější romantika, zabalená do líbivého hávu historie. Tohle opravdu není můj šálek kávy a Shannon Drake se příště obloukem vyhnu. 




Dominion
se ke mně dostal úplnou náhodou. Když jsem si na online knihkupectví objednávala jiné knihy, e-shop mi nabídl tuhle knihu asi za 29 Kč. Přečetla jsem si anotaci, která mě nalákala, tak jsem si řekla, že to zkusím. A musím říct, že jsem nelitovala. I když se jednalo o druhý díl ze série, vůbec to nevadilo, protože autor se vracel k věcem, které byly pro děj zásadní a vše vysvětlil. Příběh byl opravdu čtivý a napínavý a vše jsem přečetla jedním dechem, takže jsem se začala shánět po dalších dílech.
První díl, Drake, se dal sehnat lehce, ale s tím posledním už to bylo těžší. Zjistila jsem, že do češtiny nebyl vůbec přeložený, chtěla jsem si tedy koupit Damnation v angličtině. Nakonec jsem zvolila e-knihu, ale do své staré čtečky jsem ji nemohla přetáhnout, takže jsem ji nakonec četla na chytrém telefonu. Bylo to docela utrpení a kdyby to nebyla taková čtivá knížka, asi bych to vzdala. Co mě ale nakonec naštvalo bylo to, že konec série je úplně otevřený a zatím to nevypadá, že by se autor chystal pokračovat. Nemám ráda nedokončené série... Ale myslím, že i přesto tyhle knihy určitě stojí za přečtení.

A o čem že to tedy je? Don Drake je vyvolávač démonů, který věčně vězí jednou nohou v průšvihu a problémy většinou řeší sklenicí alkoholu. Žije sám v nevábné Londýnské čtvrti a na živobytí si vydělává kšefty s těmi nejhoršími mafiány, z nichž někteří ani nepatří k lidskému rodu. Když se jeden kšeft opravdu hodně ošklivě zvrhne, chce Drake se vším skoncovat, ale sám před sebou a svými problémy utéct nedokáže. Když se v jeho životě náhle objeví krásná a tajemná Trixie, která jistě také není jen obyčejným člověkem, začne se všechno komplikovat ještě víc.
Knihy nešetří černým humorem a sarkasmem, ale ani realistickými popisy násilí, takže jestli vám tohle v knihách vadí, raději se jim vyhněte. Kniha je sice psaná drsným jazykem a nešetří ani vulgarismy, ale v kontextu příběhu mi to nevadilo, dodávalo mu to na věrohodnosti. Určitě mohu všechny knihy doporučit, pokud máte chuť na temný fantasy příběh s detektivní zápletkou.

https://www.stample.cz/fotky57351/fotos/_vyr_40668_jizdenky.jpg

V této nás Gerald Durrel vezme s sebou na výpravu za zvířaty do Bristké Guyany, kam se vydal v roce 1950. Seznámíme se například s pimplačunětem, sakivíčky, psem krabožroutem a dalšími pozoruhodnými zvířaty. O absurdní příhody tu není nouze, skvělé je noční chytání uprchlého lenochoda, hon na mravenečníka, ale nejvíc mě pobavila historka o kapybaře. Ta v noci dělala na zahradě hotelu šílený hluk, takže všechny probudila a Gerry s Bobem se snažili vymyslet, kam by ji mohli uklidit.
"Když jsme zahnuli za poslední roh a před námi se objevil vchod do muzea, narazili jsme na strážníka. Zastavili jsme a vzájemně na sebe hleděli značně podezřívavě. Policajtovi jsme zřejmě připadali jako dva cvoci, kteří v době, kdy slušní lidé spí, vláčejí po ulicích rakev..."
"Dobrou noc, konstáble," pravil jsem odhodlaně. "My jenom neseme kapybaru do muzea, víte?"

 

V historickém románu Bůh či ďábel se přeneseme do Francie v 15. století, kde sledujeme životní příběh šlechtice Jiljího de Retz. Jeho život začíná štastně a velkolepě - je bohatý, ožení se s krásnou ženou, do které je zamilovaný, stane se maršálem a po boku Jany z Arku vyhrává jednu bitvu za druhou. Když však Jana upadne do zajetí a je později upálena, nedokáže už Jiljí věřit v milosrdného Boha a tak zavrhuje svou víru a přiklání se k ďáblu. 
Knihy od Jarmily Loukotkové mám moc ráda (např. Není římského lidu, Navzdory básník zpívá), ale tato kniha mě bohužel zklamala. Rozjezd byl hodně pomalý, měla jsem problém se do příběhu pořádně začíst. Až asi v polovině knihy to začalo být zajímavější. Konec je potom totální deprese, jak už to Loukotková umí. Ale přesto ve mně tato kniha nezanechala takový dojem, jako její jiné romány a už bych se k němu znovu vracet nechtěla.

 

Pevně doufám, že tenhle rok se mi podaří přečíst více knížek. Doma teď mám zásoby, které čekají na přečtení, takže se už těším! 

Jaké knihy jste přečetli tento rok? Jaká kniha se vám líbila nejvíce? Děláte si statistiky, kolik toho přečtete nebo si prostě jen vybíráte knihy podle nálady?

Sdílet
Tweet
Pin
Sdílet
3 komentářů

Rok se s ježkem sešel a jsou tu opět Vánoce. Moc vám všem přeji, abyste si je užili v klidu, pohodě a zdraví! Děkuju všem, kdo se někdy zastaví v mém koutku internetu, vaše komentáře mi vždy dělají radost! Věřím, že se tu budeme dál setkávát i v dalším roce.


Sdílet
Tweet
Pin
Sdílet
5 komentářů

Mám radost, že tenhle týden se mi dařilo zapisovat radosti poctivě a také jsem toho víc nafotila. Uvědomila jsem si, že jsem vlastně zvládla zapisovat radosti celý měsíc! Doufám, že se mi bude dařit v tom pokračovat, protože je to moc fajn, když si člověk víc uvědomuje, co který den dělal a může se k tomu vracet. Doufám, že vás moje pravidelné články ještě nezačaly příliš nudit.

Pondělí 30. 11.
Dnes byl můj milý v práci, takže jsme tu byli s Frodem sami, ale šlo nám to dobře. Dopoledne se tu stavěli rodiče a vzali si Froda na hlídání. Udělala jsem k obědu výborné batátové hranolky, měla jsem je s řepovými karbanátky.

Úterý 1.12.
Dnes se mi podařilo dodělat všechny faktury, které jsem potřebovala dokončit za tenhle měsíc. K obědu jsme narychlo stihlo udělat cizrnu na smetaně s rýží. Večer udělal můj milý sám moc doubrou dýňovou polévku.
Zkusili jsme si s Frodem zahrát na schovávanou. Dala jsem mu pokyn, aby zůstal sedět, běžela jsem se schovat a pak jsem na něj zavolala. Frodo asi nemá žádný čich, protože kolem mě několikrát prošel, ale vůbec si mě nevšiml :D. 

Večer jsme konečně ozdobili adventní věnec. 

Trvalo několik dní, než se Frodo přestal pokoušet věnec okusovat.


Středa 2.12.
Dnes jsem zopakovala batátové hranolky, udělala jsem k nim pečenou zeleninu a hrachovou kaši - mňam! Při procházce s Frodem jsem se kochala krásnou oblohou. Večer jsme dohrávali deskovku Mansion of Madness a podařilo se nám zvítězit! 

Momentka ze hry.



Čtvrtek 3.12.
Dnes napadl první sníh! Když jsme se podívala ráno z okna, bylo všude bílo a chumelilo. Nemohla jsem odolat, tak jsem vylezla na balkon a fotila jsem si a točila, jak sněží, protože mi bylo jasné, že sníh určitě nevydrží dlouho. Ale tohle brzké ráno bylo kouzelné, všude klid a ticho, ještě byla tma a ve světle lamp se sypaly sněhové vločky. Během dnes samozřejmě sníh roztál, ale o to víc jsem byla ráda, že jsem stihla zachytit tohle ráno, kdy bylo vše kouzelně bílé.
Jinak všechny hodiny proběhly dobře a večer jsme konečně zapálili první svíčku na adventním věnci. (pozdě, ale přece! :D)


Pátek 4. 12

Dnes jsem měla hodně hodin, ale vše proběhlo dobře. K obědu jsme si objednali pizzu a Caesar salát.
Také nám dorazila krabice s fotoobrazy, které jsme vybrali z našich fotek. Udělaly nám radost, vypadají moc pěkně! 

Sobota 5.12.
Ráno jsem upekla štrůdl a pak jsem udělala k obědu lososa s batátovými hranolkami a pečenou zeleninou. Společně s mým milým jsme také stihli nějaký nezbytný úklid. Odpoledne jsme se šli projít s Frodem, byl krásný západ slunce. 


Neděle 6.12.
Dopoledne zase proběhlo nějaké vaření a úklid, taky jsem si našla chvilku na přípravu jedné lekce, se kterou jsem byla opravdu spokojená. Odpoledne jsme zase hráli s kamarády online Dračí doupě. Moje hobitka Elanor postoupila na další level a dokonce si koupila poníka! Takže velký úspěch :D.

Jaký byl váš první prosincový týden? Máte doma adventní věnec nebo jinou vánoční výzdobu? Nebo vás na nějaké zdobení neužije? Taky u vás sněžilo? A co vám udělalo v poslední době radost?



Sdílet
Tweet
Pin
Sdílet
6 komentářů
Novější příspěvky
Starší příspěvky

O mně

Milovnice fantasy literatury s duší dítěte. V mém koutku internetu uslyšíte šustění stránek knih, ucítíte vůni zeleného čaje, podíváte se na svět přes hledáček mého foťáku, zaposloucháte se do tónů mé oblíbené hudby a vypravíte se se mnou na nejrůznější místa.
Doufám, že se vám u mě bude líbit!

Rubriky

  • Projekt 365 dní
  • cestování
  • radosti
  • ze života

Sledujte mě

  • instagram
  • youtube

Odkazy

Vlasta
Jíťa
Boudicca
Tlustjoch
Šárka
Eumenidas
Helga
Bookish Friendship
Aredhel
Mittalmar
Péťa
Péťa Atheira Svět Helgy Šárka Aredhel Tlustjoch Vendy Bookish Friendship Barborové příběhy Ještě pět minut prosím Můj starý blog

Archiv blogu

  • ►  2022 (8)
    • ►  prosince 2022 (1)
    • ►  listopadu 2022 (4)
    • ►  října 2022 (3)
  • ►  2021 (8)
    • ►  prosince 2021 (1)
    • ►  června 2021 (1)
    • ►  února 2021 (1)
    • ►  ledna 2021 (5)
  • ▼  2020 (18)
    • ▼  prosince 2020 (4)
      • Vánoční a povánoční radosti
      • Přečteno za rok 2020
      • Vánoční přání
      • (Ne)malé radosti prosinec I.
    • ►  listopadu 2020 (5)
    • ►  října 2020 (1)
    • ►  srpna 2020 (1)
    • ►  července 2020 (4)
    • ►  června 2020 (1)
    • ►  dubna 2020 (1)
    • ►  ledna 2020 (1)
  • ►  2019 (13)
    • ►  prosince 2019 (1)
    • ►  září 2019 (1)
    • ►  srpna 2019 (3)
    • ►  května 2019 (1)
    • ►  dubna 2019 (1)
    • ►  března 2019 (2)
    • ►  ledna 2019 (4)
  • ►  2018 (43)
    • ►  prosince 2018 (1)
    • ►  listopadu 2018 (2)
    • ►  října 2018 (2)
    • ►  září 2018 (3)
    • ►  srpna 2018 (2)
    • ►  července 2018 (5)
    • ►  června 2018 (5)
    • ►  května 2018 (5)
    • ►  dubna 2018 (2)
    • ►  března 2018 (5)
    • ►  února 2018 (5)
    • ►  ledna 2018 (6)
  • ►  2017 (5)
    • ►  prosince 2017 (5)

Prohledat tento blog

Používá technologii služby Blogger.

Nejčtenější

  • (Ne)malé radosti 8
    (Ne)malé radosti 8
    Nějak se mi podařilo vypadnout z pravidelnosti, ale přesto jsem chtěla dát dohromady radosti, které se mi zatím za prosinec nasbíraly. První...
  • Edinburgh II.
    Edinburgh II.
    Druhý den našeho pobytu v Edinburghu jsme se rozhodli nejdříve vydat do parku Holyrood a tam zdolat skalnaté kopce porostlé hlodáši, které ...
  • (Ne)malé radosti 3
    (Ne)malé radosti 3
    Aby tu nebyly pořád jen články s fotkami od moře, přináším seznam (ne)malých radostí, které mě potkaly tento týden. Musím říct, že těch rad...

Šablona z ThemeXpose, obrázky z photographeeasia / Freepik