středa 14. února 2018

Slunečná sobota v Sunderlandu

Váhali jsme, kam o víkendu vyrazíme, protože předpověď počasí nebyla zrovna příznivá. Nakonec jsme se ale rozhodli, že to riskneme a znovu se vypravíme k moři. Pořádně jsme se zateplili a vydali jsme se metrem do Sunderlandu, což je městečko, které leží na pobřeží jižně od Newcastlu. Do moře se tu vlévá pro změnu řeka Wear.
Z metra jsme vystoupili na stanici St. Peters. Odtud naše cesta k moři vedla podél řeky Wear, na které byly zaparkované různobarevné lodičky.
 Po cestě jsme také potkali nějaké moderní umění, které ale bylo překvapivě povedené.
Na podstavci pod stromem byly tyhle pěkné plastiky.
Na cestě před námi se válely šrouby a matice.
Došli jsme k doku, kde kotvila spousta nejrůznějších lodí.
Netrvalo dlouho a  už jsme byli na pláži. Doufám, že vás fotky moře ještě nezačaly nudit, protože mně se asi jen tak neomrzí. Moře je nádherné a nepřestává mě fascinovat.
Stejně jako je tomu u řeky Tyne, i ústí řeky Wear je chráněno dvěma kamenými zdmi, které vybíhají do moře. Po jedné z nich jsme se vydali k majáku.
Detailní pohled na maják (bohužel s přepáleným nebem).
Když jsme se vrátili od majáku a vydali jsme se dál po pláži, obloha se jako zázrakem začala vyjasňovat.
Paradoxní je, že i když teď k moři jezdím každý víkend, ještě jsem se v  něm nikdy nekoupala. Byla jsem u něj předtím jen jednou, v Irsku, a i když bylo léto, Atlantik nebyl zrovna moc teplý a navíc jsem sebou neměla ani plavky. A tak teď jen pozoruju pěnící se vlny a sním o tom, jaké by to bylo se do nich ponořit. Snad se mi to v létě konečně splní! 
Po pláži Rocker Beach jsme došli ke krásnému bílému majáku.
Odtud se nám otevřel výhled na Seaburn Beach. Zrovna se tu prohánělo několik jezdců na koních. Projet se po pláži na koni, to je další z mých dosud nesplněných snů!
Pohled na dva vzdálené majáky
A další prosluněné fotky z pláže. Bylo tam tak nádherně, že se mi vůbec nechtělo pryč. Někdy mám pocit, že fotky nedokážou dostatečně zachytit krásu, kterou kolem sebe vidím.
Zkusili jsme z pláže jít ještě kousek dál, ale protože už se začínalo pomalu stmívat, nedošli jsme daleko. Tady je ještě jeden pohled na širé moře.
Potom jsme se už vydali na zpáteční cestu k metru. Byl to opravdu krásný den!

6 komentářů:

  1. Nádhera nádhera, ten maják mě dostal.
    A co se týče nesplněných snů, tak máme jeden společný.

    OdpovědětVymazat
  2. Maják jak z knížky od Woolfové!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já nevím, jestli oba myslíte ten první nebo ten druhý (bílý) maják :D

      Vymazat
  3. Nádherné fotky, mně by se teda moře taky rozhodně nezajedlo, i na fotkách bych na něj mohla koukat pořád! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak takové pouliční umění, jako jsou rozházené obří šrouby a matice je opravdu... nezvyklé. :D Fakt by mě nenapadlo, že někdo si dá práci s podobnými kousky. :D
    Moře je krásné, ale cítím z fotek ten mrazivý vzduch... :)

    OdpovědětVymazat
  5. Já popravdě koupání v moři moc nemusím. Spíš třeba smočit si nohy, ale celá tam být... Trochu se bojím, co všechno by mohlo být na dně. :)

    Pěkné fotky!

    OdpovědětVymazat