pondělí 14. ledna 2019

(Ne)malé radosti 2

14.1.19 8 Comments
Druhý týden nového roku uplynul, a tak je čas na další (ne)malé radosti! Stalo se toho docela dost, mimo jiné jsem měla narozeniny a absolvovala jsem víkendový seminář pro lektory anglického jazyka.

Pondělí 7.1.
Po ránu jsem si zacvičila, potom jsem uvařila oběd a znovu se věnovala gramatickému kurzu. Podařilo se mi taky zavolat ohledně objednání plynaře a v pohodě jsem vše vyřídila. Večer jsme si pustili další díl 4. série Cizinky a před spaním jsem si chvíli četla Bouři mečů. Jo a na jednu věc nesmím zapomenout - po sto letech jsem se pustila do psaní povídky a i když jsem napsala asi tak půl strany, měla jsem z toho velkou radost. Doufám, že budu pomalu postupovat dál! 

Úterý 8.1. 
Spoustu dní v kuse bylo zataženo, ale dnes se konečně ukázalo modré nebe a ráno byly překrásné červánky! 


Dokončila jsem gramatickou část Tefl kurzu a začala metodickou část, která vypadá mnohem zajímavěji. Taky jsem zvládla nakoupit a zacvičit si. A přišel dopis z Čech od mé nejlepší kamarádky!

Středa 9.1.
Zvládla jsem nakoupit a věnovat se studiu metodického kurzu. Večer jsem si chvíli četla v posteli knížku o lenochodech, kterou jsem dostala k Vánocům.

Venku chvíli krásně svítilo slunce.
Čtvrtek 10.1.
Sešly jsme se na kafe s Monikou a její malou dcerou Julií. Dala jsem si kapučíno a borůvkový muffin. Bylo to příjemné vyrušení od domácích prací a studia. Večer jsem upekla cukety s mletým krůtím masem.


Tuleň večer v posteli. 

Pátek 11.1.
Večer jsem od mého milého muže dostala krásnou kytičku, knihu, kterou jsem si přála a ještě plyšovou košištu Pusheen! Narozeniny mám sice až zítra, ale to budu na semináři, který je součástí jazykového kurzu Tefl a vrátím se až pozdě večer. 


Sobota 12.1.
Brzy ráno jsem se vypravila na seminář, který je součástí Tefl kurzu - jedná se o kurz pro lektory anglického jazyka. Podařilo se mi bez problémů dorazit na místo. Bylo to moc zajímavé,  součastí programu byla lekce italštiny, abychom si vyzkoušeli, jak se cítí studenti cizího jazyka. Většina účastníků totiž byli rodilí mluvčí, cizinci jsme tam byli jen dva. Strašně mě překvapilo, že rodilí Angličané nemají pojem o gramatice. Samozřejmě umí všechno přirozeně používat, ale neumí gramatické jevy pojmenovat a vysvětlit, ve škole se to vůbec neučí. Trošku mi to zvedlo sebevědomí :D. Na konci dne jsme museli ve dvojici předvést krátkou ukázkovou lekci na zadané téma, naším tématem bylo can/can't, což bylo skvělé a jednoduché téma. Myslím, že lekce se nám povedla, dostali jsme kladné hodnocení a měla jsem z toho opravdu dobrý pocit. 

Neděle 13.1.
Ráno jsem opět zamířila na seminář. Bylo příjemné, že už jsme se s účastníky víc znali a mohli jsme si o přestávkách víc povídat. Všechno probíhalo v pořádku, na konci jsme měli opět ukázkovou hodinu, která byla na složitější téma - globální oteplování pro upper-intermediate level.  Ale myslím, že se nám to podařilo dobře zvládnout, opět jsme dostali pozitivní feedback. 

Byl to povedený týden plný nových dojmů a zkušeností. Doufám, že i vy jste měli příjemný týden! Podělte se o to, co vám udělalo v poslední době radost!




pondělí 7. ledna 2019

(Ne)malé radosti 1 - Novoroční

7.1.19 7 Comments
S novým rokem začínám (ne)malé radosti od čísla 1. Moc ráda bych vydávala článek v téhle rubrice každý týden, ale už asi dobře víte, že mi novoroční předsevzetí většinou nevydrží. Tak uvidíme, jak to půjde, držte mi palce!

31.12. 2018
Poslední den roku jsem musela ráno ještě do práce, ale už jsem to tam nějak vydržela a dokonce mě šéf pustil domů o půl hodiny dříve! Potom jsme se vydali k Monice a Michalovi, abychom oslavili nový rok. Můj šikovný muž doma upekl šneky z listového těsta, u kamarádů byla také spousta jídla, dokonce vytáhli tác s různorodými mořskými potvorami. Já si troufla jen na krabí pomazánku. Zahráli jsme si skvělou hru Krycí jména, náš tým vyhrál několikrát za sebou! O půlnoci jsme vyšli pozorovat ohňostroje na balkon, moc jsme toho neviděli, Silvestr v Anglii rozhodně nebyl tak divoký, jako v Čechách, což mi vyhovuje. Pak jsme si ještěli zahráli hru Baldur's Gate, ve které se jeden hráč promění ve zrádce, ale nám se naštěstí podařilo vyhrát. Šli jsme spát někdo kolem 2 hodin ráno. 

1. 1. 2019
Probudila jsem se docela brzo, už někdo kolem půl osmé, ale cítila jsem si docela vyspalá. Dali jsme si dobrou snídani, pak jsme se rozloučili s přáteli a vyrazili na cestu domů. Protože na Nový rok se v Anglii zastavila veškerá hromadná doprava, šli jsme domů pěšky. Počasí nám přálo a byla to moc pěkná dvouhodinová procházka. 

Potkali jsme rozkvetlý strom! 

A jednu skvělou samolepku. :D

Když jsme procházeli kome řeky Ouse, narazili jsme na tuhle parádní gobliní loďku. 

2.1.
Dnes jsme se probudila až krátce před devátou a moc jsem si užívala to, že nemusím do práce! Dala jsem totiž ke 31.12. výpověď, už jsem to tam opravdu nezvládala. Ale o tom možná někdy v jiném článku. Vypravila jsem se do obchodu na nákup potravin a pak jsem se věnovala domácím pracím. Odpoledne jsem se pustila do jazykové zkoušky Tefl, začala jsem gramatickým kurzem a zatím mi vše šlo snadno. 

3.1.
Dařilo se mi být docela produktivní. Pokračovala jsem v gramatickém kurzu, který je stále dost snadný a nemám s ním zatím problémy. Zvládla jsem si taky zacvičit.
Podařilo se mi uvařit výborný oběd. 

A chvíli jsem si hrála s diářem, který jsem hodně dlouho zanedbávala! 

4.1.
Dnes se nedělo nic zvláštního, ale daří se mi v gramatickém kurzu, ze kterého jsem splnila už 67%.  Večer jsme si pustili detektivku s Poirotem - Záhada španělské truhly.

Lednové kvítí, které jsem potkala cestou do obchodu. 

5.1.
K obědu jsem přiravila lososa s pečenými brambory a paprikou, byla to dobrota. Potom jsme vyrazili za našimi českými přáteli, abychom si zahráli deskovku. Pustili jsme se do hry Mansion of Madness, která je opravdu napínavá, ale bohužel jsme tentokrát neměli štěstí a nedokázali jsme zabránit apokalypse. Ale i tak jsme si hraní užili.

6.1.
Dnes na chvíli vykouklo sluníčko, ale bylo to zrovna v poledne. Než jsme snědli oběd a umyli nádobí, zase se nebe zatáhlo a bylo šedivě a nevlídno, tak jsme na procházku nakonec nešli. Ale zahráli jsme si hru Kanagawa  a pak si pustili Poirota. Byl to příjemný, klidný den.


 A jaký týden jste měli vy? Co vám udělalo radost? Hrajete rádi deskovky? A jestli ano, doporučili byste nějakou? 





úterý 1. ledna 2019

Ohlédnutí za rokem 2018

1.1.19 11 Comments

Všechno uteklo tak rychle, že se mi ani nechce věřit, že dnes už je první den nového roku. Předchozí rok byl plný změn, byl to rok objevování, rok velkých radostí i starostí.

Hned v prvním měsíci tohoto roku jsme se vydali do neznáma, přestěhovali jsme se s manželem do Anglie, kde jsem předtím ještě nikdy nebyla. Měla jsem dost velký strach a obavy, jak se to všechno vyvine a jestli to zvládneme. A i když byly chvíle, kdy jsem si přála, abychom radši zůstali v rodné zemi, myslím, že to bylo dobré rozhodnutí a že jsme získali spoustu nových zkušeností a zážitků, které stojí i za to nepohodlí a stres, který je spojený s každou změnou. Navštívili jsme spoustu krásných míst, zamilovali se do anglické přírody, poznali nové přátele a zdokonalili jsme se v porozumění i konverzaci v anglickém jazyce. 


Nejhezčí zážitky loňského roku

Podruhé v životě jsem se podívala k moři. Bohužel jsem se v něm stále nevykoupala, protože Severní moře je velmi studené i v létě.

úterý 25. prosince 2018

Vánoce v Čechách a Anglii

25.12.18 3 Comments
Po půl roce jsme se vypravili do našeho českého domova, abychom oslavili předčasné Vánoce. Vzít si dovolenou před Vánoci bylo totiž mnohem jednodušší, než přímo na Vánoce, a tak jsme se rozhodli, že si prostě uděláme Štědrý večer o něco dříve. 

Víte, na co se nejvíc těší člověk po dlouhé době v cizině? Přece na český chleba! Nic není tak dobré, jako poctivý český chléb, třeba s lučinou. Mňam! 

Ale samozřejmě, že nejvíc jsme se těšili na setkání s našimi rodinami a přáteli, které jsme už tak dlouho neviděli. A taky na vánoční atmosféru, pohodu a klid a prostě na to, že budeme zase doma - tam, kam patříme a kde to máme nejraději.


neděle 11. listopadu 2018

Dva dny ve fotografiích

11.11.18 9 Comments
Už dlouhou dobu mě láká projekt Week of life, který spočívá v tom, že má člověk za úkol každý den v týdnu vyfotit 9 fotografií, které nějakým způsobem zachycují jeho den. Jen tak na zkoušku jsem si na svém starém blogu kdysi zkusila zdokumentovat jeden den. Minulý víkend jsem se odhodlaně pustila do focení s cílem pokusit se zdokumentovat celý týden. Ale bohužel nakonec zůstalo jen u dvou dnů. Fotit během pracovního týdne není tak jednoduché, zvlášť když se už brzo stmívá a já s sebou nemůžu vláčet v kabelce velkou zrcadlovku. Řekla jsem si, že si tu na památku uložím alespoň ty dva dny - je to lepší, než nic!

Sobota 3. listopadu
 Duhově slunečné ráno.

Svačinka

Brambora vykvetla

Vyšli jsme si na procházku k řece. Tahle loď už doplula.

Podzimní barvy.
Stará stavba u řeky, která vypadá jako šibenice.

Lístek s krajkou.


Večer někdo dělal před našimi okny ohňostroj. 

Neděle 4. listopadu

Slunečné ráno

 Snídaně se připravuje. 

Manžel si kreslí podvozky. 

Vydali jsme se k moři. Je překvapivě teplo a tak si dopřávám zmrzlinu na pláži. 

Rozbouřené moře.

Hledám zajímavé kamínky na pláži.

Tehle fotka byla už v minulém článku, tak se omlouvám, že je tu znovu. Krásný večer na pláži.

Slunce pomalu zapadá.

Večer s Poirotem.

Dobrá zpráva je, že jsme si s mužem pořídili nový foťák, malý kompakt, který se dá nosit v kapse všude s sebou! Takže to vypadá, že bych se mohla do projektu zapojit a pokusit se opravdu nafotit celý týden. 

A co vy, baví vás dokumentovat své dny nebo malé radosti? Láká vás nafotit svůj týden? Nebo alespoň jeden den?








pondělí 5. listopadu 2018

(Ne)malé radosti 12

5.11.18 3 Comments
Od té doby, co jsem naposledy přidala článek s (ne)malými radostmi, uběhlo přes tři měsíce. Tak jsem si řekla, že takhle to dál nejde a musím s tím něco udělat. Minulý týden jsem si tedy radosti zase začala poctivě zapisovat a podařilo se mi jich najít víc než dost!


29.10. Pondělí
Dnes jsem mohla vstávat později, než normálně, protože se mi pracovní doba posunula od 9 do 17 hod. Měla jsem pocit, že mám ráno spoustu času a nemusela jsem se honit a spěchat, což bylo opravdu příjemné.
Po práci mi kolegyně nabídla, že mě sveze autem, protože měla zrovna cestu do obchodu, který je jen pár minut od domu, kde bydlím. Tak jsem se dostala domů o trošku dřív.

30. 10. Úterý
V práci to bylo docela klidné. Dostala jsem "feedback" neboli zpětnou vazbu od manažera za ty tři měsíce, co jsem v práci. Byla jsem překvapená, že mi nic nevytknul, ale naopak mě chválil, že pracuju dobře. Hodně mě to povzbudilo, protože ta práce někdy není zrovna lehká, hlavně když mám nějaké rozzlobené zákazníky, se kterými není rozumná řeč.

31.10. Středa
Můj milý muž večer donesl svíčky, které jsme si zapálili a taky nějaké dobrůtky, když byl ten Halloween.


sobota 20. října 2018

Lake District - Aira Force

20.10.18 14 Comments
V neděli jsme se vydali na další výlet blízko jezera Ullswater, zamířili jsme k vodopádu Aira Force, který je asi nejznámějším vodopádem Jezerní oblasti. Poněkud zvláštní název pochází ze staroseverštiny. Vodopád tvoří řeka Aira Beck, která pramení v kopcích ve výšce 720 m n.m. Prý se tu kdysi toulal i jezerní básník William Wordsworth, který dokonce vodopád zmiňuje v jedné ze svých básní.

Tentokrát se s námi na výlet vydal i ježek.

Začátek cesty přípomínal spíš pěkně udržovaný park nebo arboretum. Byly tu vysázené zajímavé stromy, například tenhle podivuhodný opičí strom, který se česky jmenuje blahočet chilský.Na téhle fotce to není vidět, ale jeho korunu tvoří zelená chapadla, podobná štětkám na lahve.

Brzy se nám mezi korunami stromů naskytl pohled na samotný vodopád. Nejdřív jsme si ho prohlédli ze shora, potom jsme sestoupili níž, abychom ho mohli spatřit v celé kráse. Voda se s hukotem valila z výšky přes dvacet metrů do hluboké tůně pod kamenným mostem.  

Procházeli jsme zalesněným údolím podél řeky, kolem to hrálo podzimními barvami, kameny byly porostlé hustým mechem, staré stromy měly pokroucené větve a rostlo na nich kapradí - zkrátka to tu vypadalo jako v pohádce nebo jako bychom prošli rovnou do Narnie.
Začarovaný les

Mechový detail

Vůbec se mi odtamtud nechtělo, ale nakonec jsme pokračovali v cestě dál ze zalesněného údolí výš mezi louky a pak pomalu do kopce k vrcholu Airy Crag. Cestou se nám naskýtaly krásné pohledy zpět směrem k jezeru a na kopce za ním. Při výstupu do strmého kopce jsme se pořádně zapotili, ale naštěstí nám prudký vítr foukal do zad, což bylo mnohem příjemnější, než kdyby nám fučel přímo do obličeje. Na samotném vrcholu fučelo pořádně, ale jinak tu bylo moc krásně, všude kolem vřes a výhled daleko kolem.

Vrchol Airy Crag

Z vrcholu jsme se vydali zpět cestou, která pomalu klesala a obcházela celý kopec. Postupně se nám otevíral výhled na jezero Ullswater. Začalo trochu mžít, takže jsme nasadili kapuce i rukavice,  a když jsme obešli skoro celý kopec a uviděli jsme jezero v plné kráse, sluneční paprsky dramaticky prosvítaly mezi temnými mraky, vypadalo to skoro, jako by blížil konec světa. I když nám na objektiv dopadaly dešťové kapky, nemohli jsme si odpustit ten pohled zvěčnit. 

Výlet jsme zakončili kakaem se šlehačkou v nedaleké kavárničce a pak už jsme se vydali na cestu zpět do Newcastlu. I když mě druhý den ještě pěkně bolely nohy, byl to parádní výlet, Lake District mě opravdu okouzlilo a moc ráda bych se tam někdy vrátila znovu a více ho prozkoumala!