Whitley Bay

napsala - 22.3.18

V neděli 11.3. jsme opět vyrazili k pobřeží, tentokrát do Whitley Bay. Chtěla jsem tenhle článek dodělat už dlouhou dobu, ale nějak jsme se k tomu nedokázala dokopat. Počasí bylo poslední dobou hodně proměnlivé, dokonce nám tu znovu ležel sníh, ale teď už se pomalu otepluje a vypadá to, že jaro by snad mohlo konečně dorazit. Neděle, o které budu psát, byla docela teplá, ale počasí bylo opravdu zvláštní.
Bylo sice docela teplo, ale když jsme dorazili k pobřeží, čekalo nás překvapení. Nad mořem se válely mraky, takže vlny na obzoru splývaly s bílou nicotou a i na břehu bylo zataženo a mlhavo. I když na promenádě u moře se procházela spousta lidí, vládla tu zvláštní přízračná atmosféra.
Po pobřeží jsme došli k majáku St. Mary's Lighthouse. Při silném přílivu je cesta k němu zaplavená, ale dnes naštěstí nebyla. 
Rozbouřené moře u majáku
Kolem majáku jsou cedule, které prosí návštěvníky, aby nerušili tuleně. U majáku je malá pozorovatelna, kde si můžete půjčit dalekohled a pokoušet se nějakého tuleně zahlédnout. Nejdřív jsem si myslela, že to nemá cenu, protože jsou všude jen kameny. Ale můj milý si všimnul nějakého pohybu a opravdu jsme zahlédli dva tuleně! Bylo to hodně zdálky, takže fotka je rozmazaná, ale je to důkaz! :D
Kromě tuleňů jsme objevili i první známky jara.
Pohled od majáku na zamlžené pobřeží.






















A pohled zpět k majáku


Zpět jsme se vydali stejnou cestou podél pobřeží, ale zpestřili jsme si ji zkratkou přes pláž, na které byly kameny všech barev a tvarů.

To už by bylo o výletu všechno, ale ještě bych vám ráda napsala něco málo o své současné situaci.

Začala jsem chodit jako dobrovolník do obchodu s dětským zbožím, který spadá pod charitu St. Oswald's Hospice. Byla jsem tam zatím dvakrát a bylo to fajn, všichni jsou tam moc milí, práce mě baví, procvičuju angličtinu a hlavně získám zkušenost a doporučení, což mi pomůže najít placenou práci. Také jsem začala učit anglický jazyk po Skypu, zatím to bylo v pohodě a baví mě to. Mám radost, protože ty dny, kdy jsem jen seděla sama doma a pozorovala hnusné počasí za oknem, mě opravdu ubíjely.

Mějte se krásně a užívejte začínající jaro!




Share
Tweet
Pin
Sdílet
Štítky :

Mohlo by se vám líbit

4 komentářů

  1. Jitt24. března 2018 v 21:45

    Nádherně rozbouřené moře! Připomíná mi to Heraklion - občas jsem se neodvažovala vstoupit na přístavní molo, protože jsem se bála, že mě to najednou celou osprchuje :D

    Držím palec s prací, výuka po skypu zní dobře a dobrovolnictví je určitě taky fajn zkušenost do života :)

    OdpovědětVymazat
  2. Rogue26. března 2018 v 8:17

    Tuleň! Opravdu tuleň! To bych byla úplně na větvi. Pokud bych si ho všimla, celkem tam splývá a můj zrak není nejlepší :D
    Moře vypadá opravdu dost divoce. Snad už se k vám probojuje jaro!
    Studuju sociální pedagogiku ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Vlasta Řenčová1. dubna 2018 v 11:50

    Jsem moc ráda, že se ti konečně podařilo udělat krok vpřed. Určitě se brzy nějaká pořádná práce najde, ale tak i ty zkušenosti jsou cenné. A hlavně nejsi sama. Nicméně fotek bude doufám pořád stejně dost, protože se na ně moc ráda dívám! ♥

    OdpovědětVymazat
  4. Keiji11. dubna 2018 v 5:52

    To jsou nádherné fotky a ještě překrásnější pobřeží! Moc ráda bych se po takovém prošla...

    OdpovědětVymazat