pátek 22. června 2018

(Ne)malé radosti 7


I když červen ještě nekončí, přináším vám svoje radosti, které jsem posbírala v prvních třech týdnech tohoho měsíce. Začínám se zlepšovat! Snad se mi konečně podaří sepisovat radosti poctivě, pěkně každý den jednu, jak by to správně mělo být.

Knižní radosti
Myslela jsem si, že tenhle měsíc se budu držet zpátky a knih bude mnohem míň. Jenže...nějak se mi to zase vymklo z rukou. Nejdřív jsme měli v našem krámku výprodej, takže bylo dokonce 10 knih za libru! Ale to jsem se ještě krotila a nakonec si vybrala jen 2 knihy. 

První jsou klasické příběhy Medvídka Pú s krásnými ilustracemi.


Druhá je maličký atlas evropských savců s ohromně roztomilými ilustracemi.

Pak se ale náš obchod spojil s obchodem pro dospělé, takže přibyly i další zajímavé knihy, kterým prostě nešlo odolat. Dvakrát Agatha Christie, jedna kniha za 50 pencí!

A tohle byla tak trochu povinnost. Jako správný milovník Tolkienova světa jsem tam tuhle knížku prostě nemohla nechat! Je v ní spousta krásných fotek a určitě tam taky najdu nějaké zajímavé historky z natáčení.

Když jsme u toho nakupování, pořídila jsem si dvě nová trička a jedny lehké letní kalhoty. Tohle tričko s kytičkama se mi líbí nejvíc!

Koupila jsem si taky dopisní papír, abych mohla napsat své nejlepší kamarádce, které už jsem hrozně dlouho nenapsala. Rovnou jsem si pořídila i tyhle tři krásné propisky, aby mi to šlo dobře od ruky.

Rozkvetlé radosti
Radost mi dělají květiny, které vyrostly na našem dvorku za domem. Je to super, když se nemusíte o nic starat o jen pozorujete, jak si to samo roste! :D Můj milý poznamenal, jestli bychom to neměly raději vytrhat, protože je to obyčejný plevel a jedna kytka je už pomalu vyšší, než já, ale já jsem zásadně proti.

Jednou po dešti

U květin ještě zůstaneme. Univerzitní kampus kousek od místa, kde pracuje můj milý, je opravdu krásný. Je tu spousta exotických květin a keřů, některé záhony trochu připomínají džungli.

Kromě květin jsou tu i nádherné historické budovy.

 Práce
V našem charity shopu se udála velká změna, jak jsem už zmínila výše. Už nejsme jen dětský obchod, spojili jsme se s obchodem pro dospělé. Navíc nám ještě odešla naše vedoucí Kelly, která jede nejdřív do Jihoafrické republiky na svatbu svého bratra a pak bude cestovat po Jižní Americe. 
Z důvodu spojování obchodů jsme měli velký výprodej, abychom si tam vytvořili prostor a mohli vše přestěhovat. Poslední den, když už jsme vyprodali skoro všechno, jsme si zahráli bláznivou hru s hopíkem. Skoro jsme přitom zbořili obchod. :D Další den jsme měli společný oběd s dobrovolníky z druhého obchodu a po něm byl "pub quiz". To je tady v Anglii dost populární věc, rozdělili jsme se do družstev a měli jsme odpovědět na různorodé otázky. Jedna strana obsahovala černobílé fotky sušenek, které jsme měli poznat a pojmenovat. Já jsem neznala odpověď skoro na žádnou otázku, ale aspoň jsem věděla, že pátá planeta od slunce je Jupiter...
Poslední den, kdy byla Kelly v práci, už nikdo nepracoval. Když jsem prišla, rozdávaly se nanuky a pak jsme hráli kriket. No, spíš takovou komorní verzi kriketu, kdy jeden člověk nahazoval a druhý se snažil míček odpálit srolovanými novinami.

Úplně nečekaně jsem dostala nabídku práce na asistenta pro české a slovenské zákazníky. Byla jsem na pohovoru v agentuře, kde mi dali e-mail, který jsem měla přeložit do češtiny a slovenštiny. Ta slovenština mě opravdu zarazila, protože slovensky psát neumím, tak jsem se pokusila slova nějak pozměnit, aby to slovenštinu aspoň připomínalo. :D Snažila jsme se jim vysvětlit, že my si se Slováky rozumíme a tak není potřeba překládat věci z jednoho jazyka do druhého, ale nevím, jestli mi věřili. No, uvidím, co se bude dít dál. Teď čekám, jestli se mi ozvou a pozvou mě na další kolo pohovoru.

A nakonec jeden kočičák, kterého jsem potkala na procházce.

Umíte mluvit a psát slovensky? Fotíte rádi květiny? A co dělá radost v červnu vám?

11 komentářů:

  1. Nádherně fotíš, to mě zaujalo jako úplně první. A pak se mi taky moc líbí rozdělení radostí podle kategorií, to jsem ještě nikde neviděla a je to super nápad. Ty propisky jsou vážně pěkné, mám slabost pro psací potřeby, zvlášť takové estetické. Akorát dopisy moc nepíšu (stejně jako komentáře, ostatně :/) - v tom se musím polepšit.
    Přeji hodně štěstí s nabídkou práce. Překládání textů je moje oblíbená činnost, ale tedy s tou slovenštinou bych taky byla zaskočená. Slovensky rozumím a samozřejmě dovedu číst, ale s mluvením je to horší a s psaním už úplně nejhorší. A květiny fotím ráda. Vlastně mi to připomnělo, že když mi bylo asi tak dvanáct, veřejně jsem prohlašovala, že moje budoucí povolání bude 'fotografka kytek zblízka' (no, ještě že jsem objevila překlady).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za pochvalu fotek, toho si vážím! Mám pocit, že se mám ještě hodně co učit. Povolání "fotografka kytek zblízka" by bylo perfektní! :D

      Vymazat
  2. Agatha Christie je moje srdcovka :).
    Krásné obrázky, ty staré budovy mají úžasné kouzlo...

    OdpovědětVymazat
  3. Přesně tak, fotíš nádherně! Taky se mi moc líbí Tvé fotky. Obyčejné - a krásné. :-)
    Tyto články radostí chválím, přenášejí pozitivní energii na ostatní.
    Propisky miluji, ty jsem měla ráda vždy, papírnictví bylo moje. Kočičky mám taky moc ráda.
    Pobavila jsi mne s tím, jak angličané nepochopí, že si se Slováky rozumíme jazykem. Je to úsměvné. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Veľmi pekne fotky. Držím ti prsty s tou prácou. Ja to mám tak s Čestinou. Rozumiem jej ale s písaním to je horšie 😉

    Suesanqa

    OdpovědětVymazat
  5. Tak ta slovenština by mě asi vyvedla z míry. V podstatě ji vůbec nevnímám jako cizí jazyk, ale z češtiny do slovenštiny přeložím jen pár slov a jinak tu slovní zásobu fakt nemám. Jenže k čemu by mi byla, že? Snad to správně pobrali a věřili, že si z nich neděláš prdelky. :D

    OdpovědětVymazat
  6. Já miluji levné knihy, vždycky tam strávím hroznou dobu, než si vyberu a nakonec se musím krotit, abych netáhla domů bednu. :-D

    OdpovědětVymazat
  7. Také jsem měla problém vysvětlit cizincům, že Češi a Slováci si rozumí, ačkoliv každý hovoří jiným jazykem. Přirovnání s nizozemštinou podobnou němčině asi bylo moc dramatické, ale on to prostě v evropském kontextu JE unikát. Každopádně tomu dávám ještě tak generaci dvě a přijdeme o něj, dneska už se děcka kolikrát se slovenštinou setkají poprvé až na vysoké a jejich schopnost porozumět slovensky tomu odpovídá. Já se ve slovensky mluvící prostředí pohybuji hodně, ale slovensky nemluvím, smáli by se mi. A psaní už vůbec, ačkoliv jsem absolvovala jeden semestr online slovenštiny. :)

    Máte v Anglii nádherně, užívej si toho jara. U nás se jaro letos nekonalo a tento týden to vypadá, že jsme přeskočili z měsíc trvajícího léta rovnou do podzimních plískanic. :D

    OdpovědětVymazat
  8. Příjemně radostný článek! ♥ Ty knížky Agathy Christie z téhle edice se mi taky moc líbí, doma jich máme několik. Teď mě napadá třeba "One Two, Buckle My Shoe" (česky myslím Nástrahy zubařského křesla). A je těžké neodolat nízkým cenám. :)
    Budu ti držet s tou prací palce! Já se tím moc nechlubím, ale patřím spíš k těm, kteří se musí hodně soustředit, když chtějí slovenštině rozumět. Není to úplně neznámý jazyk, ale není to ani nejbližší varianta, po níž bych sáhla při dorozumívání se. Holt jsem nikdy moc nekoukala na televizi a nejezdila s rodiči na Slovensko. A jestli mám nějaký cit pro jazyky, tak nezachraňuje zdaleka všechno. :) :D

    Měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
  9. Krásně radostný článek! :) Knížek není nikdy dost a donesla sis domů opravdové skvosty, kdo by odolal? Taky mám jednu knihu, kde jsou jenom fotografie zvířat (mládať) a ráda ji prohlížím a kochám se. A když se někdo zeptá k čemu mi je kniha plná fotek bez jakéhokoliv popisu, tak můžu říct k ničemu, ale já dobře vím, že je to moje dávka roztomilosti a dobré nálady!
    To triko vypadá velmi dobře!
    Už je to tak dlouhá doba, co jsem psala nějaký dopis. Jako malá jsem si dopisovala s prarodiči a nákup dopisního papíru a obálek byl velký obřad, v papírnictví jsem dokázala strávit věky a hledat ten nejlepší.

    Slovensky rozumím (nebo si domyslím z kontextu), ale nemluvím ani nepíšu. Můžeš do práce dodat naše komentáře jako doklad toho, že naše jazyky se v něčem liší, ale přesto si rozumíme a není potřeba se snažit překládat do druhého ;)

    OdpovědětVymazat
  10. Jééé, toho filmového průvodce mám taky, strašně ráda si v něm listuju :D Slovenčina mi docela jde (alespoň myslím :D), tu v Brně mám z VŠ pár slovenských kamarádů a dva roky jsem i se Slováky bydlela :D Ale na erasmu mi ostatní taky nevěřili, že si navzájem nemusíme překládat :D

    OdpovědětVymazat