Edinburgh

napsala Silwiniel - 9.5.18

Na prodloužený víkend 5. - 7. května jsme si naplánovali výlet do hlavního města Skotska - Edinburghu. Slyšeli jsme zvěsti, že je tam neustále zamračeno a prší, ale nám vyšlo nezvykle teplé a slunečné počasí. Dokonce jsme si tam museli koupit klobouky na ochranu před sluncem, abychom se zase nepřipálili.

Začátek cesty se nám příliš nevydařil. Nejdřív jsme zjistili, že metro jede nějak úplně nějak jinak, než psali v jízdním řádu a tak jsme pro jistotu zavolali taxíka, abychom stihli vlak. Ten jsme sice stihli, ale po chvíli jsme zjistili, že jsme nastoupili do špatného vlaku a jedeme opačným směrem. Vystoupili jsme v Durhamu, kde už jsme jednou na výletě byli a já měla chuť se na všechno vykašlat a vrátit se zpět domů. Naštěstí jel vlak opačným směrem za chvilku a v Newcastlu jsme pak nastoupili na správný vlak a konečně se rozjeli do Skotska. Cesta vlakem byla příjemná, protože jsme většinu cesty jeli podél pobřeží a mohli tak pozorovat mořské břehy zalité sluncem a sem tam nějaké pěkné přístavní městečko.

Nádražní hala v Edinburghu

Centrum Edinburghu

Jedna zvláštní přadlena

Hlavní ulicí od hradu zrovna procházel nějaký průvod, podle zvuku v něm byli hlavně dudáci, ale přes davy lidí jsme nic neviděli. Kousek dál se řadili demonstranti, obzvláště nás zaujalo něco jako strana zelených nebo spolek pro ochranu přírody. Byl mezi nimi i Tom Bombadil.

Oběd jsme si dali v téhle restauraci a teprve poté jsme zjistili, že se jedná o dost slavné místo. Je pojmenované podle pejska, který se v 19. století proslavil tím, že strávil 14 let u hrobu svého pána, dokud sám nezemřel.

Před restaurací je i socha slavného Bobbyho, ale tu jsem nevyfotila, tak přikládám ilustrační foto.

(zdroj:wikipedie)

Jedno hospodské moudro

První den jsme zjistili, že v Edinburghu potkáte dudáka v kiltu na každém rohu a každý druhý obchod prodává vlnu nebo kašmír. Prostě víc skotské už to ani být nemůže. Bohužel v centru se nedá vyhnout davům turistů a spoustě pouličních "umělců" v čele s levitujícím mistrem Yodou nebo smrtkou, což tedy příliš skotsky nepůsobí. Jinak je to ale opravdu krásné a zajímavé město, které stojí za návštěvu.

O zážitcích z dalších dvou dní vám napíšu v příštím článku.

Jeden krásný park na závěr

Sdílet

Štítky : cestování

4 komentářů

Vlasta Řenčová10. května 2018 v 20:46
Ta cedule s pivem je dokonalá! Četla jsem ji doma a všichni se náramně pobavili. :D :) Edinburgh mi vždycky připadal sympatický - z takových těch článků a cestopisů a tak. Ale nevím, jestli se tam někdy podívám. Já totiž nikdy ani pořádně nevím, jak se to vyslovuje. Edinbr? Brr :D

Měj se krásně, povedené fotky! ♥
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Rogue12. května 2018 v 12:16
Haha, o prodlouženém víkendu jsem se na slunku rovněž připálila, přestože jsem používala opalovací krém. Ve škole mi nebudou věřit, že se učím na zkoušky, když budu takhle osmažená.
To s pejskem je dojemné, jsou to úžasná zvířata :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Jitt24. května 2018 v 21:34
Do Edinburghu bych chtěla taky jednou zavítat, hlavně ten hrad mě přitahuje... A líbí se mi přadlenka :D
OdpovědětVymazat
Odpovědi