(Ne)malé radosti 5
Duben se přehoupnul do května tak rychle, že jsem si při psaní téhle první věty musela znovu spočítat, jaký že měsíc teď vlastně máme. Vypadá to, že nestíhám vypisovat své drobné radosti častěji, než jednou za měsíc. Ale nevadí, lepší pozdě, než nikdy. Je to vlastně spíš takové shrnutí celého uplynulého měsíce.
Nebyla bych to já, kdybych na první místě nezmínila knížky! Tyhle všechny jsem si pořídila za dobu svého působení v charity shopu. Je opravdu těžké se udržet, když většinu knih prodávají za 50 pencí (to je v přepočtu něco kolem 15 Kč). I mezi dětskými knihami se dají najít poklady!
Nejšťastnější jsem z tohohle překrásného vydání Čarodějova synovce, které je dokonce s barevnými ilustracemi od Pauline Baynes. Tomu říkám poklad!
Na začátku května jsme oslavili Velikonoce. Tady v Anglii neznají ani pomlázku, ani barvení vajíček, zato si kupují čokoládová vejce, která pak schovají a pořádají na ně hony (easter egg hunts). My jsme si tedy taky pár vajíček koupili a zkusili jsme si je doma poschovávat, abychom si nějak zpestřili studené a škaredé velikonoční počasí.
Když už jsme u jídla, konečně jsme taky nakoupili nějaké základní vybavení do kuchyně a mohla jsem začít vařit. Poprvé jsem zkusila sladké brambory - batáty, které byly moc dobré. Jen jsem zjistila, že je lepší je předem chvíli povařit ve vodě, protože v troubě mi nezměkly ani po hodině.
Udělali jsme si i téměř kompletní anglickou snídani. Uhodnete, co tam ještě chybí?
Co se týče výletování, nebyly jsme tenhle měsíc příliš aktivní, což zůsobilo hlavně nepříznivé počasí. Asi se budeme opravdu muset naučit vyrážet ven bez ohledu na počasí, vybaveni pláštěnkami a teplými svetry. (A nemusíte mi psát, že v ČR už je dávno léto, slyším to pořád...)
Byli jsme se podívat v krásném parku Jesmond Dene, který se podobá džungli a už jsem tu o něm psala dříve.
A další výlet, na který vyšlo neobvykle teplé počasí, vedl na anglický venkov a mohli jste si o něm přečíst v přechozím článku.
Rozhodně nejsem ten typ holky, která by měla ráda nákupy oblečení. Spíš naopak, procházení obchodních center, převlékání ve zkušebních kabinkách, strkání se s ostatními lidmi, to opravdu nesnáším. Ale moc oblečení jsem si sebou do Anglie nevzala a protože se teď mění roční období ze zimy do jara, potřebovala jsem si něco nového sehnat.
Na tuhle bundičku jsem se dívala dost dlouho, ale pořád jsem nevěděla, jestli se opravdu rozhoupat k nákupu. Nakonec jsem neodala a mám z ní opravdu radost! Ještě jsem ji na sobě neměla, protože tu bohužel stále máme hodně studené a větrné počasí, ale věřím, že ji dostatečně využiju i v létě a na podzim. A k tomu krásný šátek za 3 libry!
Dokázali byste odolat takovému pyžámku?
A samozřejmě mi dělá radost i jaro, které tu sice máme pořádně studené, ale i tak člověka potěší pohled na rozkvetlé záhony a stromy. Jen doufám, že už se tu brzy oteplí...Tenhle víkend má být kolem 18 stupňů, tak snad se trošku ohřeju!
Co udělalo radost v poslední době vám? Zaznamenáváte si své (ne)malé radosti?
13 komentářů
Krásné nemalé radosti! Dneska jsem ty své taky chtěla psát, nakonec jsem napsala článek s písničkami. Ale zjistila jsem, že prvním bodem by taky určitě byly knížky. To je prostě tak, dělají radost, proto je máme tak rády! A to vydání Čarodějova synovce je krásné! ♥
OdpovědětVymazatV té snídani ti chybí pomerančový džus, ne? :D Nikdy jsem neměla moc v lásce slané snídaně, tohle by pro mě byla spíš večeře. K snídani mám nejraději müsli, lupínky, ovesné vločky nebo cokoliv, co rychle nakopne a je trochu sladké. :)
Měj se krásně! ♥
Pomerančový džus je typický spíš pro američany, k tradiční anglické snídani patří spíš černý čaj s mlékem. Ale co se týče jídla, chybí mi tam ještě fazole a black pudding (což je něco jako naše jitrnice, jen to má spíš kulatý tvar, ještě jsem to nikdy neochutnala). Já si obyčejně ke snídani dělám ovesnou nebo jinou kaši, ale občas si udělám i míchaná vajíčka.
VymazatChybí ti tam fazolky :) Ale jinak bych si na té snídani šla pochutnat hned, fazole nefazole :D
OdpovědětVymazatA to pyžamko je bezvadný :D
To pyžamo je prostě dokonalé! :D
OdpovědětVymazatKnižním nákupům a zvláš%t tem za hubičku nelze odolat. Čas od času zabrousím do Levné knihy a zpravidla se mi tam povede kápnout na nějaký poklad, který tam nemůžu nechat - naposledy to byl Krysař za padesát korun. To jsem prostě musela mít. Nad tou Narnií se mi tají dech, to je krásný úlovek!
Ufff, přijde mi, že Velikonoce byly před dlouhou dobou. V rámci odevzdávání bakalářky jsem je prožívala ještě o poznání méně než obvykle.
Své (ne)malé radosti si nezaznamenávám, i když mě to už několikrát napadlo. Spíš si jich snažím všímat každý den.
Tak ať se anglické počasí umoudří a donese Vám trochu tepla a slunka!
Ta bundička vypadá vážně dobře, neváhala bych. Zas tolik těch nových kousků oblečení nemáš, takže shopaholička určitě nejsi :-)
OdpovědětVymazatPěkné radosti se ti nashromáždily, zaujaly mě též ty krásné ilustrace Letopisů Narnie. A dětské knihy vůbec nemusí být nudné knihy, říká se, že skutečně dobré dětské knihy jsou vlastně hodně chytré, nebo s kusem moudrosti.
Líbil se mi i park, který skutečně vypadá jako kus lesa.
K anglické snídani mi tu chybí hemenex, či jak se to jmenuje, tedy volská oka. I když možná tam volské oko je, jen rozkrájené na kousíčky? To už nešlo přesně poznat... :-)
Mně dělá radost povídání s manželem, širší rodinou, pocit, že se máme rádi... vždycky jsem měla ráda nakupování, knížky, dojít si na Latté ... co jsem ale těhotná, záleží mi víc na tom, abych cítila, že je všechno fajn, že se máme rádi, že miminku nic nechybí, že budeme rodina... :-) Myslela jsem, jak budu hned nakupovat výbavičku a tak, ale vůbec na to zatím nemám myšlenky, jsem fakt nějaká divná :-D
OdpovědětVymazatHodně velkou radost mám, když mám chuť na snídani a cítím se po ní dobře, třeba ten toast na fotce vypadal výborně... a příroda, to mě těší nejvíc, procházky, sluníčko... To, že je jaro, a že bude léto, a když je léto, tak já nemám žádné starosti a cítím se dokonale svobodná :-)
Tak ku tým raňajkám chýba ešte fazuľka :D... keď som bola chvíľku u kamarátky v Londýne, robila mi presne takéto raňajky, iba tá fazuľka k tomu ešte bola.
OdpovědětVymazatBatáty sú skvelé, švagriná ma naučila nakrájať ich na tenko a nechať ich posolené vysušiť v trúbe ako chipsy. super mlska k telke :)
Bundička je nádherná, ale mně by nebyla. :-) Zato pyžamko, to by se mi líbilo. Podrobně anglickou snídani neznám, já si do hemenexu dávám navíc neanglicky navrch sýr na roztavení, mně to tak moc chutná. Jinak já raději slané snídaně než sladké. Batáty jsem nikdy nedělala ani nejedla, jsou sladké? Vajíčka a podobné dobroty jsme klukům schovávala po bytě, když byli malí. Knížky je dobrý kauf, za babku. :-)
OdpovědětVymazatJo, batáty jsou nasládlé, chutnají podobně jako dýně.
VymazatAch jo, já znovu koukám na ty nádherné knížky a říkám si, že kdybych se dobře nehlídala, byla bych schopná za knížky utratit všechno, co vydělám... a to ještě nenakupuju dětské knížky, to si myslím, že bude teprve masakr, a já nevím, kam je budu jednou dávat, protože už teď jich mám strašně moc! Mně prostě investice do knih připadá jako jedna z nejlepších, což je objektivně asi blbost, ale... prostě tak :-D
OdpovědětVymazatKnížky jsou určitě vždy skvělá investice! A když jsou třeba z antikvariátu, tak zase tolik nestojí.
VymazatKnížkám bych určitě taky neodolala - a ta bundička je vážně pěkná! Hon na vajíčka bych někdy chtěla zažít, ale na to už jsem asi stará, což? :D
OdpovědětVymazatBatáty jsou skvělé! Ty baštím skoro pořád. Skvělé jsou jako hranolky, to je jen nakrájím na kousky, posypu červenou paprikou a posolím a dám do trouby. Jinak je vařím stejně, jako normální brambory. Pak si je dělám šťouchané, třeba s cibulkou. Naopak bramborová kaše z nich ale dobrá není, nebo alespoň nám moc nechutnala.
OdpovědětVymazat