Vítejte u pokračování vyprávění o naší dovolená v Northumberlandu. Protože mi první dny v nové práci daly docela zabrat, neměla jsem tolik času na psaní článků. Ale už jsem se tam trochu zorientovala, tak snad se budu věnovat blogu zas trochu víc.

První v pořadí byl Lindisfarne, který se také nazývá Svatý ostrov. Abyste se tam dostali, musíte si nastudovat časy přílivu a odlivu, protože pouze za odlivu se dá přejet na ostrov autem nebo tam dojít poutnickou cestou. Pokud si nedáte pozor a příliv vás dostihne, můžete skončit s autem ponořeným ve vodě (na což mnohé cedule na ostrově názorně upozorňují).

Největší zajímavostí na ostrově jsou pozůstatky kláštera založeného v 7. století irským mnichem Aidanem. Byla tu vytvořená nádherná iluminovaná kniha známá jako Lindisfarnský evangeliář (Lindisfarne Gospels), kterou si tu ale bohužel prohlédnout nemůžete, protože je vystavená v Londýně. Zároveň je Lindisfarne prvním místem v Anglii, ke kterému připluli vikingové. Pokud jste sledovali seriál Vikingové, možná si vzpomenete na scény, jak klášter vyplenili a mnichi pobyli. Právě kvůli nájezdům vikingů nakonec mniši klášter opustili a přesunuli se do Durhamu. Později byl klášter obnoven Normany, ale bohužel byl nakonec zrušen králem Jindřichem VIII. v 16. století a od té doby už jen pustnul a lidé z něj čerpali materiál na stavbu domů.

Od kláštera jsme se vydali směrem ke hradu, kterému se říká jednoduše 'Lindisfarne Castle' a pochází ze 16. století. Hrad se začal stavět v době, kdy už byl klášter zrušený, takže se k jeho stavbě použily i kameny z kláštera.


Možná to vypadá malebně, ale foukal tam takový vichr, že jsem si musela sundat klobouk, aby mi neuletěl,  a vlasy jsem si musela sepnout do culíku, abych přes ně vůbec viděla na cestu. Za tu chvíli mi pěkně omrzly uši.

Hrad pochází z 5. století, dříve se nazýval Bebbanburgh. Pokud jste sledovali seriál nebo četli knihu Poslední království, určitě si vzpomenete na Uthreda z Bebbanburghu, který je bohužel jen vymyšlená postava, nicméně historické reálie víceméně odpovídají skutečnosti. Původní pevnost byla zničená vikingy v 10. století a později obnovena Normany.




Neodolali  jsme a také jsme sešli dolů na písčitou pláž, kde jsme si zuli boty a začali jsme se brouzdat ve vlnách. Voda sice byla dost studená, ale kdybych měla s sebou plavky, asi bych se nechala zlákat a zaplavala si. Bamburgh vypadal ve večerním světle nádherně.