neděle 12. srpna 2018

Lindisfarne a Bamburgh


Vítejte u pokračování vyprávění o naší dovolená v Northumberlandu. Protože mi první dny v nové práci daly docela zabrat, neměla jsem tolik času na psaní článků. Ale už jsem se tam trochu zorientovala, tak snad se budu věnovat blogu zas trochu víc.

Druhý den našeho pobytu v Northumberlandu jsme se vydali navštívit dvě významná historická místa - ostrov Lindisfarne a hrad Bamburgh.

První v pořadí byl Lindisfarne, který se také nazývá Svatý ostrov. Abyste se tam dostali, musíte si nastudovat časy přílivu a odlivu, protože pouze za odlivu se dá přejet na ostrov autem nebo tam dojít poutnickou cestou. Pokud si nedáte pozor a příliv vás dostihne, můžete skončit s autem ponořeným ve vodě (na což mnohé cedule na ostrově názorně upozorňují).
Největší zajímavostí na ostrově jsou pozůstatky kláštera založeného v 7. století irským mnichem Aidanem. Byla tu vytvořená nádherná iluminovaná kniha známá jako Lindisfarnský evangeliář (Lindisfarne Gospels), kterou si tu ale bohužel prohlédnout nemůžete, protože je vystavená v Londýně. Zároveň je Lindisfarne prvním místem v Anglii, ke kterému připluli vikingové. Pokud jste sledovali seriál Vikingové, možná si vzpomenete na scény, jak klášter vyplenili a mnichi pobyli. Právě kvůli nájezdům vikingů nakonec mniši klášter opustili a přesunuli se do Durhamu. Později byl klášter obnoven Normany, ale bohužel byl nakonec zrušen králem Jindřichem VIII. v 16. století a od té doby už jen pustnul a lidé z něj čerpali materiál na stavbu domů.


Tenhle kostel se sice tváří dost moderně, nicméně jeho základy jsou prý starší než samotný klášter.

Uvnitř kostela 'The Parish Church of Saint Mary the Virgin'.

Od kláštera jsme se vydali směrem ke hradu, kterému se říká jednoduše 'Lindisfarne Castle' a pochází ze 16. století. Hrad se začal stavět v době, kdy už byl klášter zrušený, takže se k jeho stavbě použily i kameny z kláštera.

Zátoka s kotvícími lodičkami a hradem ozdobeným ježatým lešením v pozadí.

Pláž na konci světa... Na opačném břehu se rýsuje hrad Bamburgh.

Možná to vypadá malebně, ale foukal tam takový vichr, že jsem si musela sundat klobouk, aby mi neuletěl,  a vlasy jsem si musela sepnout do culíku, abych přes ně vůbec viděla na cestu. Za tu chvíli mi pěkně omrzly uši.

Podařilo se nám vrátit z ostrova dřív, než nám cestu zaplavila voda, a vydali jsme se směrem k Bamburghu. Hrad rozhodně nejde přehlédnout, protože se tyčí na vysoké skále a působí opravdu majestátně.

Hrad pochází z 5. století, dříve se nazýval Bebbanburgh. Pokud jste sledovali seriál nebo četli knihu Poslední království, určitě si vzpomenete na Uthreda z Bebbanburghu, který je bohužel jen vymyšlená postava, nicméně historické reálie víceméně odpovídají skutečnosti. Původní pevnost byla zničená vikingy v 10. století a později obnovena Normany.

Archeologické vykopávky na nádvoří.

 Jedna fotka z hradního interiéru.

Z hradeb se nám naskytl krásný výhled na ostrovy Farne, kam si lidé jezdí fotit papuchalky. Moc ráda bych se tam někdy vydala!

Slunce krásně svítilo a na pláži pod hradem se koupala spousta lidí.

Neodolali  jsme a také jsme sešli dolů na písčitou pláž, kde jsme si zuli boty a začali jsme se brouzdat ve vlnách. Voda sice byla dost studená, ale kdybych měla s sebou plavky, asi bych se nechala zlákat a zaplavala si. Bamburgh vypadal ve večerním světle nádherně.

Příště se můžete těšit na zážitky z výletů po Cheviot Hills.

P.S. Článek mého muže na stejné téma najdete TADY.


1 komentář:

  1. Krásné ruiny i hrad. Zaujala mě ale především ta informace o nutnosti cestování během odlivu :) Sem bych se jednou také ráda podívala, díky za report :)

    OdpovědětVymazat