(Ne)malé radosti 1
Minulý rok jsem začala číslovat (ne)malé radosti od jedničky, ale teď jsem zjistila, že jsem za celý rok nakonec vydala jen dva články do téhle rubriky. Doufejme, že tento rok to nedopadne stejně. Aby v tom byl ještě větší zmatek, začínám zase od jedničky, tak schválně, kam se dostaneme :D.
Jak jste si určitě všimli, nezačínám pondělím, ale středou. Má to ale svoji logiku, protože začínám od prvního dne roku. Snad vám nebude vadit, že tu není celý týden, ale myslím, že je lepší začít nedokonale, než nezačít vůbec.
1.1. středa
Vydali jsme se na krátkou procházku k řece. Udělala jsem si velký puchýř v nových botech, ale jinak to bylo fajn.
2.1. čtvrtek
Protože zase krásně svítilo slunce, vydali jsme se ven. Neměla jsem moc představu, kam vlastně jít, ale nakonec jsme úplně nečekaně objevili novou cestu, kterou jsme nikdy předtím nešli. Kolem pole jsme došli k lesíku, kde jsme se pak vydali lesní cestou, která vedla neznámo kam. Bála jsem se, abychom nedošli někam daleko a pak se nemuseli vracet, ale dostali jsme se k řece a krásně jsme prošli zase skoro tam, odkud jsme vyšli. Slunce celou dobu nádherně svítilo a nad námi bylo modré nebe.
Věřte nebo ne, následující dvě místa na fotkách dělí jen pár set metrů, i když ta první vypadá jako z ledového království a druhá z brzkého jara.
3.1. Pátek
Večer jsme se vydali do Prahy na oslavu Tolkienových 128. narozenin. Naším cílem byla restaurace Na tý louce zelený, kde se akce měla konat. Dostali jsme se tam bez potíží, dokonce jsme dorazili jako první. Byla to moc pěkná akce, setkali jsme se s některými kamarády, které jsme už hodně dlouho neviděli. Přespávali jsme u kamaráda, se kterým jsme pak ještě do noci hráli deskovku.
4.1. Sobota
Ráno jsme od kamaráda dostali ke luxusní míchaná vajíčka. Potom jsme se pustili do deskovky Pán Prstenů, u které jsme vydrželi až do pozdního odpoledne. Zajímavým zpestřením bylo pozorování chameleona, který se vydal na procházku z terária. Chvilku jsme si ho nevšímali a najednou nikde nebyl. Za chvilku se mi ho ale podařilo najít stočeného na batohu. Byl to moc příjemný den, i když domů jsme dorazili pěkně unavení.
5.1. Neděle
Protože jsme byli ještě unavení a zplacatělí, zůstali jsme doma a odpočívali. I takové dny jsou někdy potřeba. Uvařila jsem těstoviny s dobrou omáčkou a večer jsme si pustili čtvrtý díl Zaklínače. Zatím mám ohledně tohoto nového seriálu spíš negativní pocity, ale má mírně vzestupnou tendenci, tak uvidíme.
Moje momentálně nejoblíbenější písnička.
Jaký týden jste měli vy a co vám udělalo radost?
6 komentářů
Krásné fotky z procházek! Měli jste moc hezký program. Já byla čtvrtek a pátek v práci, tak to už jsem nic dalšího nestihla, a o víkendu si jela k rodičům vyzvednout lyže. :)
OdpovědětVymazatJé, tvé nemalé radosti mám strašně ráda! I ve svém zájmu proto doufám, že je budeš psát aspoň jednou do měsíce! :) A hlavně, abys každý den zažila co nejvíc radostí, malých i velkých. :)
OdpovědětVymazatTen Tolkienovský sraz se mi strašně líbí, já moc LOTR fanoušek nejsem, knížky jsem zatím nečetla a filmy se mi líbí (hlavně hudba), ale ta pospolitost mě vždycky fascinuje. :)
Takový procházky mám taky ráda, ale donutit se jít, to je kumšt :)
OdpovědětVymazatLíbí se mi foto č. 2. Krásně to studí.
OdpovědětVymazatJá v tomto období třídil fotky z Kuby, takže mne ten tvůj snímek příjemně osvěžil.
Také jsme hodně chodili na procházky, dny byly opravdu krásné a příjemně jsme při tom rozchodili to vánoční obžerství :D Moc se mi líbí ta kontrastní fotka, kdy na jedné je námraza a na druhé svítí sluníčko...
OdpovědětVymazatI já říkám, že jsou dny, kdy je potřeba odpočívat :) Ono se nic nestane, když si člověk jednou za čas dopřeje trochu toho válení a nicnedělání ;)
Jak se to zdá už dávno!
OdpovědětVymazatJéé, objevovat nové cesty je skvělé. A často vedou docela slušnými směry :)
Ledová stébla jsou překrásná! Upřímně jsem docela ráda za těch posledních pár dechů zimy, co právě prožíváme