Přišel podzim...moje nejoblíbenější roční období. Už se objevují barevné listy, zrají šípky a hlohy, sluneční paprsky už nepálí, ale příjemně hladí, lesem voní houby... 

I když je tenhle rok všechno složitější kvůli viru a ve společnosti vládne spíš pochmurná až agresivní nálada, snažím se nečíst zprávy moc často a zachovat klidnou mysl. Začala jsem zase víc číst, nedávno jsem si objednala bednu knížek z antikvariátu. Bylo v ní 10 knih a dohromady stály i s poštovným asi 600 korun. A to se vyplatí! Taková bedna knih je dobrý lék proti trudnomyslnosti, každý by si měl nějakou pořídit! Když teď není lehké někam vycestovat, knížka vás v jednom okamžiku přenese na druhý konec světa, do jiného historického období nebo klidně do úplně jiného světa, který existuje jen ve vaší fantazii.

A tady se můžete podívat, co v té bedně bylo. V horní řadě jsou knihy od mého oblíbeného Geralda Durrela. Většina z nich vypráví o jeho výpravách za zvířaty do nejrůznějších částí světa. Mám jeho knihy moc ráda, protože je v nich vždy pořádná dávka humoru a neuvěřitelných příběhů, a zároveň se dozvím i něco nového o různých exotických zvířatech.V dolní řadě jsou pak knihy od Jarmily Loukotkové, mé oblíbené spisovatelky historických románů. Spartaka už jsem kdysi četla a moc se mi líbil, Křik neviditelných pávů a Bůh či ďábel jsou pro mě nové, ale už se na ně moc těším. Loukotková dokáže psát úžasně poeticky, umí dokonale vystihnout charaktery lidí a přiblížit historické období, jako byste se v něm skutečně ocitli. Desátá kniha v bedně pak nese jméno Pirát a je od Waltera Scotta. Na fotce není, byla pro mého muže. Zato jso tu na fotce ještě dvě další knihy, které už nejsou z antikvariátu, ale z normálního knihkupectví. Drake je první díl série Spálený muž. Je to čtivá, temná fantasy, která se mi moc líbila a chystám se o ní napsat trošku víc. A poslední je první díl Zaklínače, kterého jsem poslouchala jako audiho knihu, ale chtěla jsem si ji přečíst i v papírové verzi.

Dalším lékem proti trudnomyslnosti je Frodo. Nevím, jestli už jste o tom slyšeli, ale založil si dokonce účet na Instagramu! Nevím, jestli byl dobrý nápad ho nechat, aby si tam psal, co ho napadne a ještě na nás žaloval... Už je z něj velký pes, příští týden mu bude devět měsíců. Poslední dobou je z něj chodící kobereček nebo koule chlupů, protože jsme ho objednali na stříhání až po dvou měsících. Jsem ráda, že ho mám, je mi veseleji, když většinou pracuji z domova a mám aspoň víc pohybu. A dokonce už nás přestal budit v šest ráno, ale když ho vezmem k sobě do postele, je schopný se tam rozvalovat a vůbec se mu na ranní procházku nechce. 

Tady byl Frodo s námi na výletě v lesích okolo Vysokého Chvojna. 

Jedna věc, která mě trápí je to, že budu muset na začátku listopadu na operaci. Mám cystu na vaječníku, kterou je potřeba odstranit. Jít do nemocnice v tomhle období je docela děsivá představa. Ale už jsem se docela uklidnila a věřím, že to dopadne tak, jak má. Stejně není v mé moci cokoliv změnit nebo ovlivnit. Ale chci věřit a zachovat klid. Snad se mi to bude dařit...

Mrzí mě, že jsem zas zanedbala výzvu 365 dní. Vypadá to, že prostě nejsem schopná tyhle dlouhodobé projekty dodržet. Ale doufám, že se k tomu zas vrátím a dokážu psát o něco častěji. Uvidíme... 

 Co zajímavého jste si přečetli poslední dobou? Jak si užíváte podzim? Co vám dělá radost? 

Mějte se krásně a zůstaňte zdraví!
Silwiniel