Adršpašsko-Teplické skály
Ještě před koncem léta jsme si chtěli udělat nějaký pohodový výlet do přírody, kde bychom se mohli procházet v lesích a relaxovat. Vzpomněla jsem si na krásnou skalní oblast, kde jsem byla v dětství s rodiči a kam jsem se už dlouho chtěla znovu podívat. Objednali jsme si tedy chatičku v kempu v Teplicích nad Metují a v pátek ráno vyrazili za dobrodružstvím.
Cestou nám pršelo, ale já byla ráda za chladnější počasí. Podařilo se nám docestovat a najít kemp bez větších obtíží. Hodili jsme jen batoh do chatky a vydali se na cestu. Pro začátek jsme si vybrali okruh stranou od hlavních turistických cest. Jenže hned chvíli po tom, co jsme zašli do lesa, začalo pršet. Cesta vedla pěknou divočinou, museli jsme se škrábat do kopce přes kořeny, pařezy a kameny a do toho pořádně lilo. Ještě, že jsem před výstupem objevila Gandalfovu hůl (pěkný rovný klacek, který asi někdo zapomněl u cesty), kterou jsem se mohla podpírat. Když jsme se vyšplhali nahoru, byli jsme pěkně promočení. Na chvíli jsme se schovali pod skálou a čekali, jestli se déšť utiší.
Bohužel ale pršet nepřestalo, tak jsem nasadila pláštěnku a šli jsme dál. Šli jsme kolem nějaké vyhlídky, kde ale nic vidět nebylo. Když jsme se ale konečně dostali nahoru, déšť se utišil, kolem byl vřes a borůvčí a dokonce se začaly ukazovat sluneční paprsky.
Naše ceste vedla dál, chvíli nahoru, chvíli dolů, až jsme dorazili pod rozhlednu Čáp. Mně se už tam moc šplhat nechtělo, ale když jsme vylezli schody, ten pohled opravdu stál za to!
V dálce byly vidět dešťové mraky.
Druhý den jsme se vydali už do více turistické oblasti - do Adršpašsských skal. Dorazili jsme k bráně do skal docela brzy, takže se ještě netvořila dlouhá fronta, ale později nás stejně davy lidí dohnaly.
Na začátku cesty - u jezírka.
Červenka, která se nás vůbec nebála.
Tvůrce cedule je zřejmě milovník Tolkiena. :)
Pohled na skály
Houbička v soutěsce.
Nejtěžší byl přechod z Adršpašských doTeplických skal - museli jsme lézt po schodech jednou nahoru, za chvilku zas dolů, přelézat kořeny, kameny a do toho se ještě vyhýbat ostatním turistům. Ale odměnou byly třeba takové věci, jako pohled na tenhle vysmátý šutr.
Lesní stíny.
A skály nejrůznějších tvarů- Ani jsem se nesnažila fotit ty nejznámější, protože si je fotili všichni okolo, nehledě na to, že jim stejně muselo vyjít jen něco šedivého a přepáleného.
Poslední den jsme už nechtěli jít na příliš dlouhý výlet, protože jsme museli vyklidit chatku, vzít krosnu a odpoledne jít na vlak. Taky jsme byli dost uchození a mě trochu pobolívala kolena. Vyrazili jsme směrem na Ostaš. Cestou lesem jsme nikam nespěchali, užívali jsme si přírodu kolem a hráli si s ježkem.
Vylezli jsme do kopce, kde byly moc krásné skály. Začalo se pěkně oteplovat, ale v lesním stínu nám bylo ještě dobře. Na chvíli jsme si sedli a dopřáli si oběd s vyhlídkou.
Pak už jsme museli obrátit své kroky zpět k civilizaci a vydat se na nádraží.
Byl to moc krásný víkend, i když dost náročný. Těším se, až zase někdy vyrazíme do lesů.
7 komentářů
Matně vzpomínám, že jsme snad v Adršpachu byli kdysi dávno, když jsem byla děcko, ale vlastně už si z výletu nic nepamatuji. Inu, koukám, že po Česku mám stále rezervy.
OdpovědětVymazatNádherné fotky máte! A obdivuji, že jste se na výlet odhodlali i v dešti. Asi zvyk z Británie, kde prší snad neustále? :)
Ty jo, my jsme měli v Británii fakt velké štěstí na počasí, nikdy nám tam na výletě takhle nelilo.
VymazatMáme krásný kraj že �� v těchto skalách jsem jako malá bývalá dostkrat Jetam krásně Na výlety mám ráda spíše horší počasí než vedro
OdpovědětVymazatAch, to jsou nádherné fotky! Ten tvůj ježeček je dokonalý! Mně babička dala takového medvídka pro štěstí, tak možná ho taky začnu brát na cesty. ^^
OdpovědětVymazatDali jste si pěkně do těla a ještě ten výlet v dešti... jste fakt odhodlaní a vytrvalí.
OdpovědětVymazatA pořídila jsi spoustu krásných fotek, jak celek, tak detail. Rozesmátý šutr, dobrý úlovek! A ta třídenní výletovka byla fakt pořádně nadupaná...
Tam jsme hodně jezdili, když jsem byla dítě... Před nějakou dobou mě chytla chuť se tam znovu-podívat a oprášit vzpomínky, ale potom začaly na povrch vyplout zprávy o zástupech turistů, kteří to tam naprosto ucpávají. Takže mě to zas přešlo. No, snad za pár ten boom pomine a budu si to tam moct projít.
OdpovědětVymazatA pro inspiraci - nedaleké Broumovské stěny jsou také moc krásné pro pěší turistiku a nejsou zdaleka tak profláklé jako právě A/T skály. Tak třeba na jaře můžete vyrazit, doporučuji jít od Hvězdy přes Zaječí rokli. Je to chvílemi trochu náročnější terén (hlavně ten konec a začátek), ale stojí to za to.
Jo, turistů je hodně, pokud jde člověk tou hlavní trasou. Asi by to chtělo jet někdy mimo sezónu, třeba později na podzim. Broumovské stěny bych určitě chtěla taky vidět!
Vymazat