I když se vůbec nemůžu měřit s lidmi, kteří jsou schopní přečíst klidně přes sto knih za rok, mám čtení moc ráda a chtěla bych vám napsat o knihách, které jsem stihla přečíst v tomhle roce. Nakonec jich bylo 10, ale i když jich bylo takhle málo, některé rozhodně stojí za zmínku.

Tady je koláž knih z Goodreads

Rok jsem zahájila velmi zdařile knihou Dobrá znamení od Terryho Pratchetta a Neila Gaimana. Následovala další výborná kniha - Ready Player One. Poté jsem se pustila do dalšího románu o ženě Jindřicha VIII.  - Anna Klevská, královna s tajemnstvím. Další knihou byl opět historický román - Kenilworth od Waltera Scotta. O všech těchto knihách se tu nebudu víc rozepisovat, protože jsem o  nich psala už v tomhle článku. 

Dominion se ke mně dostal úplnou náhodou. Když jsem si na online knihkupectví objednávala jiné knihy, e-shop mi nabídl tuhle knihu asi za 29 Kč. Přečetla jsem si anotaci, která mě nalákala, tak jsem si řekla, že to zkusím. A musím říct, že jsem nelitovala. I když se jednalo o druhý díl ze série, vůbec to nevadilo, protože autor se vracel k věcem, které byly pro děj zásadní a vše vysvětlil. Příběh byl opravdu čtivý a napínavý a vše jsem přečetla jedním dechem, takže jsem se začala shánět po dalších dílech.
První díl, Drake, se dal sehnat lehce, ale s tím posledním už to bylo těžší. Zjistila jsem, že do češtiny nebyl vůbec přeložený, chtěla jsem si tedy koupit Damnation v angličtině. Nakonec jsem zvolila e-knihu, ale do své staré čtečky jsem ji nemohla přetáhnout, takže jsem ji nakonec četla na chytrém telefonu. Bylo to docela utrpení a kdyby to nebyla taková čtivá knížka, asi bych to vzdala. Co mě ale nakonec naštvalo bylo to, že konec série je úplně otevřený a zatím to nevypadá, že by se autor chystal pokračovat. Nemám ráda nedokončené série... Ale myslím, že i přesto tyhle knihy určitě stojí za přečtení.

A o čem že to tedy je? Don Drake je vyvolávač démonů, který věčně vězí jednou nohou v průšvihu a problémy většinou řeší sklenicí alkoholu. Žije sám v nevábné Londýnské čtvrti a na živobytí si vydělává kšefty s těmi nejhoršími mafiány, z nichž někteří ani nepatří k lidskému rodu. Když se jeden kšeft opravdu hodně ošklivě zvrhne, chce Drake se vším skoncovat, ale sám před sebou a svými problémy utéct nedokáže. Když se v jeho životě náhle objeví krásná a tajemná Trixie, která jistě také není jen obyčejným člověkem, začne se všechno komplikovat ještě víc.
Knihy nešetří černým humorem a sarkasmem, ale ani realistickými popisy násilí, takže jestli vám tohle v knihách vadí, raději se jim vyhněte. Kniha je sice psaná drsným jazykem a nešetří ani vulgarismy, ale v kontextu příběhu mi to nevadilo, dodávalo mu to na věrohodnosti. Určitě mohu všechny knihy doporučit, pokud máte chuť na temný fantasy příběh s detektivní zápletkou.

V této nás Gerald Durrel vezme s sebou na výpravu za zvířaty do Bristké Guyany, kam se vydal v roce 1950. Seznámíme se například s pimplačunětem, sakivíčky, psem krabožroutem a dalšími pozoruhodnými zvířaty. O absurdní příhody tu není nouze, skvělé je noční chytání uprchlého lenochoda, hon na mravenečníka, ale nejvíc mě pobavila historka o kapybaře. Ta v noci dělala na zahradě hotelu šílený hluk, takže všechny probudila a Gerry s Bobem se snažili vymyslet, kam by ji mohli uklidit.
"Když jsme zahnuli za poslední roh a před námi se objevil vchod do muzea, narazili jsme na strážníka. Zastavili jsme a vzájemně na sebe hleděli značně podezřívavě. Policajtovi jsme zřejmě připadali jako dva cvoci, kteří v době, kdy slušní lidé spí, vláčejí po ulicích rakev..."
"Dobrou noc, konstáble," pravil jsem odhodlaně. "My jenom neseme kapybaru do muzea, víte?"

Pevně doufám, že tenhle rok se mi podaří přečíst více knížek. Doma teď mám zásoby, které čekají na přečtení, takže se už těším! 

Jaké knihy jste přečetli tento rok? Jaká kniha se vám líbila nejvíce? Děláte si statistiky, kolik toho přečtete nebo si prostě jen vybíráte knihy podle nálady?